etickou láskou, řízenou klidným uvědoměním. Ne
•stačily mu laskavé sliby vyšší budoucnosti: prahnul
po opojení plnou a šumivou přítomností. Nevážil si
něžné důvěry, s níž se mu Karolina Světlá intelek.
tuálně oddala: chtěl citově ismyslově dobýti celé ženy,
která patřila jinému muži. Byl odhodlán prý i, že za
cenu spojení Opll stí vše, co posud lío poutalo k životu:
matku i Prahu, Čechy i národní žurnalism - a očekával
vyznání lásky. Světlá, jež dovedla býti žhavá uvnitř a
chladná zevně, zachovávala i vůči Nerudovi mnoho
z té ~hofdámy«, která se nemohla srovnati s
lehkoduchým bohémstvím Boženy Nemcové, avšak tento
•kráte ospravedlňovala svou přísnou pózu úvahou
opravdu etickou: abstraktní, budoucí Neruda, jejž
teprve usilovala vybaviti, musil pro ni znamenati více
než životem a vášnivostí kypící Neruda přítomný,
který vzdoruje a posmívaje sevšemu konvencionalismu,
strhoval ji k sobě. Tehdy rozhorloval se uražený a
nevděčný milenec proti ~staré panně\\:, která se ne.
umí ani tělesně, ani duševně vzdát, proti »falešné, ur.
putné stydlivostic, proti »výhradně ženské jednostran.
nosti, která mužským živlem na sebe působiti nedác.
Světlá četla mezi řádky takových ironisujících výčitek
i psychologickou pravdu získanou podivuhodnou in.
tuicí, a slova, jimiž odpovídala na výtky přítelovy,
nejsou sebeobhajobou nebo vyvracováním, nýbrž ko.
mentářem a potvrzením. Píšíp své filosofické lékařce a
laskavé zpovědnici, sestře Zofii, strhává s rány roz·
Jitřené nelítostně blanku: ~Jsem sice rozumná ve svém
jednání, politická, povážlivá, ale mravní na žádný pád,

45