Z NÁSTRAH, které číhaly na mladého Nerudu
u cest jeho literárních počátků, nebyl svůdný hlas
školy mladoněmecké nástrahou nejméně nebez
•pečnou. V době, kdy klasicism proměnil se v bezmoc •.
ných rukách epigonů v studenou hru prázdné kombi~
nace, kdy romantika nebyla již než pestrým kostýmem
rozptylyjícím měštákům z doby restaurace ospalou nu~
du, Mladé Německo mělo na své straně ducha, mládí,
temperament. Sensitivnost nového rodu nalézala uspo=
kojení v hudebních a barevných kouzlech dojatého im~
presionisty a příležitostného filosofa Jeana Paula, jenž
byl slohovým učitelem Mladého Německa. Emand.
pační snahy společenské a politické, prýštící z nacio",
nalistického a liberálního pojetí světa, přijímaly ště •.
dré podněty z typického žurnalisty mladoněmeckého,
z Boerna. Mladé Německo adoptovalo neprávem přes
veškerou svou hluchou necitelnost k lyrice i Hein~
rícha Heina, jehož písně, gracie nevýslovně křehké,
vyjadřovaly mladá srdce stravovaná bolestným roz.
porem citovosti přejemnělé a ironie rafinované. Se
stejným úspěchem dovedli si dobýti oblib mladého
pokolení teoretisující novináři a estetisující polemikové
školy, Gutzkow, Laube, Jung. Jejich literární vzpoura,
nedomyšlená a povrchní, chtěla nejen smésti roman~
tícké !Jůžky, ale i postaviti na oltář nového, moder
•ního Clověka, zformovaného v dílně feuerbachovské
a straussovské filosofie; jejich naivní kosmopolitism
a humanism toužil rozšířiti látkově i psychologicky
oblast poesie, zároveň však též sociální okruh občan
•stva; jejich revolucionářský optimism přissátý k pří
•
23