né heslo '>slepá láska mizerná je páska, uvědomělou je
pravá láska«. Neruda sám zpronevěřil se nejednou to
•muto hledisku, vždy ke škodě své myšíenky, často za
cenu prohry své poesie. Nerudova obezřetná zdrželi"
vost v projevech vlasteneckých, jeho nedůvěra k hy.,
perbole řádící v tak zvané škole národní, jeho nepo"
krytá schopnost odhalovati i domácí viny - tyto vlast"
nosti tak vzácné u básníků patriotických, byly rod"
nými sestrami jeho autokritiky a opouštěly Nerudu
současně s ní. Jsou •• li v »Ceských verších« třiatřiceti .•
letého básníka nadsázky bolesti a zoufalství (»My ne'"
umíme ještě umírat{l; nebo .,A chceš=li Ještě, osude«),
diktované tíhou doby, ozvou se o deset let později
v .,Písních kosmických« nadsázky zbožnění a lásky,
jež právě proto dobyly všeobecné přízně. Zato ve
»Zpčvech pátečních«, kde básníkovi stále hrozilo toto
úskalí, zachránil se Neruda tím, že celou knihu přelo •.
žil do takové toniny, že každému tahu dal freskovou
perspektivu a rozměr, že zahrál na patetických var"
hanách své lyrické exaltace pleno, on, jenž druhdy'
podezříval každou exaltaci z nepravdivosti, každý pa=
tos z dutosti.

Pro Nerudu z padesátých let bachovské reakce, jenž
by byl první vetu Dobrého poselství tlumočil dojista
věrou »Na počátku byl Cin«, mohl znamenati jen je •.
diný muž velkou inspiraci životní, jako v té době je
•díný Erben znamená mu z domácích spisovatelů
velkou inspiraci básnickou. Byl to Havlíček. Ve
»Hřbirovním kvírí« apostrofuje mladý Neruda básníka »Ky",
tice(, v »Knihách veršů« posílá pozdravnou apoteosu

21