sledními a nejvyššími kosmickými dumami - Neru",
dova Voluspa - a to tak, že myšlenku a symbol nelze
více odloučit. Nejinak jestv ~Balladě pašijové«, kterou
vrcholí» Ballady a romance«; básník posunuv v této
knize křesťanské mytologie oběť na kříži do samého
středu dějin lidstva, vystupňovává golgatskou trage",
dii mukami mateřského srdce.

Konečně ve »2pěvech pátečních« zjeví se poslední
přetvoření tohoto velikého Nerudova tématu, když
v ~ Matce sedmibolestné« seskupí se kolem tohoto kry'"
stalisačního bodu trojí hlavní motiv knihy: nábožen
•.ské vzpomínky křesťanské tradice, vlastenecká elegie,
osobní utrpení. Přemítněme však několik stran téže
knihy a najdeme jakousi překvapující petitio principii.
Bylo to pouhým klamem rozumové pýchy, zdálo •• 1i se,
že citový vztah dá se přetvořiti v kosmickou myšlenku,
přeložiti v intelektuální princip, odosobnit a tím
překonat. V dlouhé a těžké chorobě N erudovy citovosti
otevřely se na konci všecky staré rány, propukla znovu
individuální bolest, a básníkovi jest, jakoby právě stál
nad otevřeným hrobem matčiným. Báseň, která při'"
náší toto tragické doznání, zaujímá v Nerudově
poesimísto zvláště významné. V památné té improvisaci
»Láska« slévá se ve vyšší jednotu dvojí styl, který
dotud pohil básníkovu tvorbu, sloh důvěrný, písňo
•vý, prostoduchý se slohem patetickým, řečnickým,
ornamentálním. Na této stanici své básnické cesty,
nedlouho před umlknutím, zaznívá bolný a krvavý
výkřik:

8