JANEM NERUDOU počíná se moderní česká li.
teratura. Snad všickni ti, kdokoliv jej předcházeli,
i většina těch, kdož byli jeho současníky a druhy,
zjevují se nám jako podíl pouhé minulosti, jako část
literárního včerejška, jako zmlklí již herci prožitého,
domyšleného a zpola zapomenutého dramatu ... zje •.
vují se chvílemi a mizejí zase mezi stíny.

Dojista v tomto průvode nechybí drahých a blízkých
nám fysiognomií, bez nichž nedovedli a nechtěli by .•
chom si představiti rušné, chvílemi patetické, chví.
lemi sentimentální divadlo našeho literárního obrození.
Poslední a nejpravdivější z českých romantiků, Karel
Hynek Mácha, jde tu v proslaveném svém bělavém
plášti karbonářském a upíraje veliké své oči plné zá=
dum čivého citu a těžké meditace kamsi k divoké
scenerii v pozadí, recituje si tiše pro sebe jednu z kouzelných
svých hamletovských samomluv. František Ladislav
Čelakovský, úsměvný lahodný pán goethovských
tradicí, jemuž bylo přisouzeno sehráti opožděně nělro ..•
lik graciosních .výjevů ze slunné a jiskřivé hry života
pod volným zarůžovělým nebem mezi nízkými hájky
na kvetoucích pahorcích, kyne nám vlídným a prcha ..•
vým pozdravem. Na okamžik za kmitne se i hlava
Erbenova, jíž byla údělem nejkratší, leč nejjímavější
episoda v starším českém básnictví - a pak hned
rýsují se nezapomenutelné fysiognomie věrných dvou
přátel, Boženy Němcové a Karla Havlíčka. Krásná
bruneta, jejíž plet sládne broskvemi a jejíž havraní vlas
vyzařuje silný lesk, obdarovává nás teskným úsměvem,
vkterém lze čísti, jak platila celým životem za to, že jí

1