Začátky Sezimovy i s domácím pražským ovzduším připomínají nám Svatopluka Čecha z doby, kdy tvořil »Sny«, »Adamity« a »Anděla«, kdežto v závěrečných odstavcích »Ikara« jest to již Svatopluk Čech z počátku let osmdesátých: nespokojen sám se sebou, nedůvěřuje svým silám, rozhoduje se, že od básnictví zcela přejde k práse, ale ani v ní nenachází uspokojení; zhýčkán kritikou i čtenářstvem žárlí na úspěchy básnického soka, jehož výbojný úspěch jej zcela zastínil - není tu prozrazeno, ač v ironické stiIisaci, leccos z poměru Čechova k mladistvému Jaroslavu Vrchlickému? Stranou vlastních Čechových zažitků stojí arciť Sezimovy zkušenosti s Pavlátovou rodinou a zásnuby v ní; humor Čechův, který v románě Pavlovy lásky, hmotné tísně a letecké vynalézavosti i v kapitolách o Otakarově trýzni tvůrčí setrvával na básnické výši, klesá zde do nížin genru velmi pochybného. Provázeje Otakara Se zimu na jehp noční pouti za rukopisem do hospůdky pražských šosáků a povážlivých nočních ptáků a odtud do nepříjemně měšťácké rodiny počestného krupaře, Svatopluk Čech bez dějové souvislosti a komposičního výběru hromadí pitvorné figurky, stejně jako v »Kandidátu nesmrtelnosti«; román pozbývá nejenom jednoty, ale i slohu. Některé z těchto groteskních a ubohých postaviček, na př. pan Volavka a jeho domovník, nebo lichvář Perlsee a jeho náhončí, advokátní kancelář, kde Pavel písaří atd., úplně jsou přejaty ze starších Čechových prás, jiné, tak paní Kavková, bytná to Pavla Vysockého, věrně obrážejí studentské vzpomínky vypravěčovy, ale nechybí ani figur, jež jsou prostě majetkem velmi konvenční tradice humoristické a sklouzají namnoze v oblast banality, jako Pavlátova teta Brigita. Výše se povznášíme hned na počátku »Ikara« ve velmi rozsáhlé exposici, líčíctzámecký ples třemšínský a zimní cestu na saních naň. Již jméno Třemšín, určené původně jak pro dějiště cyklu »Ve stínu lípy«, tak pro kovářskou idylu, později přezvanou lešetínskou a vyskytující se též ve »Zpěvníku Jana Buriana«, poučuje, že básník opět zašel do »dávno ztraceného ráje« dětství: s jakým teplým názorem, s jakým nákladem starosvětské poesie, vzkřísil tu i při líčení domácnosti u Sezimů a u Šťastných patrimoniální prostředí s jeho typickými situacemi, postavami a arabeskami! Kdežto tento společenský a životní okruh byl Čechovým čtenářům vydatně znám již z jeho starších veršů a prás, působí novinkou další skupina episodického dění, gotická romantika, obklopující Pavla Vysockého za 235