KAPITOLA PÁTÁ.

KANDIDA 1 I NESMRTELNOSTI.

• A kdy v řádných lidi kruhu
někdy shlédnou veršotepce,

v loket občan tukne druhu,
ukáže naň stranou, šepce:

•• Hleď tam poeta ten velký  
Zdá se, že mu nejdou k duhu,
jeho ghasely a znělky!

Kabát má též ledajaký.

Zdaž to důstojné je muže
chytat hvězdy nad oblaky,

trhat pomněnky a YllŽe,

s motýli si hráti dětsky. `
Moh' být užitečným tvorem,
doktorem či profesorem
snad i mandát poslanecký
ulovit"" - - "

.Petrklíče." 1883.

Z pozdějších vzpomín1}ových knih Svatopluka Čecha jsou
dopodrobna známa léta jeho literárních začátků a dobrodružné i trapné
zkušenosti jeho mladistvé bohémy. Vidíme jej se souvěkými druhy
v opojení básnickou tvorbou i prvními úspěchy, kterými v kavárnách
á hospůdkách rázu co nejskromnějšího otřásá závist soutěžících
kamarádů; dovídáme se o útocích na redakce a o nedorozumění s jejich
vůdčími osobnostmi i o nesnázích s tvrdohlavými a zištnými
nakladateli; nejsme ušetřeni ani stesků do kritiků a do hluché nechápavosti
průměrného měšťáckého čtenářstva. Z almanachů, z časopisů, ale
částečně také z redakčních listáren poznáváme i jména ctižádostivých
účastníků různých těch družin, p'řezvaných »Oreb«, »Vltavan«, »Bratří
literáci«, »Ruch«; na mnohé z nich, kteří úplně zapadli, zachovali jen
druhové vzpomínky ve svých pamětech. Blouznivé snažení těchto
»buřňáků«, kteří i v politice byli svobodomyslnými fantasty matně
revoluční touhy, zdálo se jim samým jediné důstojným obsahem života,
kdežto chlební studium neb později občanské povolání jevily se pouhou

217