Srovnán s cyklem »Ve stínu lípy«, s nímž souvisí společným
koncepčním předpokladem touhy po starobylém patriarchálním venkově
a vážnou starostí o jeho zachování, značí »Lešetínský kovář«
umělecké ztroskotání. Onde při veškerém střídání obrazů rozmarných
i chmurných, příběhů exotických i domácích, fabulí jen zábavných a
příkladů mravoučných, vládne intonace jednotná, která jako dech
kraje krouží nad uzavřenou kulturou zdravého českého venkova
patriarchálního. Toho v »Lešetínském kováři« není, ani nemělo býti, ježto
ústředním tématem byl rozvrat tohoto někdejšího venkovského života
i s jeho základními předpoklady sociálními a hospodářskými; dávná
životní idyla se měla rýsovati leda v pozadí. Ta se však, hlavně v
erotické přecitlivělé složce, nepoměrně rozrostla a při tom nabyla jinde
mimoděk rázu národopisné titěrnosti; vpadá neustále do ústředního
příběhu, kterým jest vznik a růst konservativní revoluce, a vynucuje
si posléze i kompromisně optimistické řešení, pro něž proti logicy
dějové bylo třeba sáhnouti k zakročení činitele úplně zevního a dotud
v rozvoji příběhu ne zúčastněného - dosti násilně zachránil Svatopluk
Cech selankový ráz tendenční své skladby. V cyklu »Ve stínu lípy«
mluvila, jednala, žila celá galerie postav výborně individualisovaných
a přece pojatých typicky; v »Lešetínském kováři« uprostřed dvou
schémat mileneckých a tří jen obrysových figur z nového Lešetína,
zvedá se s pevnou plastikou, ano s jednoduchou monumentálností
postava jediná, jíž nelze upříti velikosti typické - titulní hrdina básně.
Poeta ztělesnil v něm rázného, neústupného, vzdorného Čecha, jak jej
milovala šedesátá létal, a jak jej odtud do svého veřejného programu
přenesla i politická strana mladočeská i mladá družina sokolská; v
takovém lidovém hrdinovi silných ramen a neoblomné vůle spatřovala
svobodomyslná demokracie bezpečnou obranu občanských svobod,
národní politika pak trvalou záruku jazykového a kulturního uvědomění.
Do mužné postavy kovářovy přešel nejeden rys z básníkova otce
i z něho samého, ovšem osamotnila při tom zjednodušující psychologie
Čechova pouze kladné stránky povahy, a to skoro výlučně z její oblasti
volní. Proto se figura tak podařila a právem bývá jmenována tam, kde
jsou uváděni ti hrdinové čechovští, kteří vedle tyPU značí zároveň
tendenční program. Odtud plyne také její všeobecná populárnost, k níž
značně přispěly též zevní osudy knihy.

»Lešetínský kovář« vznikl rychleji než kterékoliv jiné básnické
197