vznešeně vášnivé postavy románů. Nesouvisle blábolící tlachal Bárta,
jehož řeč se hemží refrénovitými citoslovci a rozhorleným zapřisaháním,
vydává se za velikého hrdinu, který na pře v bitvě s Francouzi vyvázl,
sedě na tureckém bubnu, bez pohromy ze salvy naň namířené, nebo
jindy hrdinským svým počínáním vzbudil podiv a pochvalu generality;
jest hotov vrhnouti se na každého, kdo by pochyboval o pravdivosti
jeho bezduchého a nesouvislého výmyslu. Tento nechutný tlachal, věčně
ozbrojený šavlí, není než pouhý chvastoun, sloužící svému okolí leda
k posměchu; sympatickÝch rysů starý pijan nemá. Vítězslav Hálek
vychloubačného hrdinu napolenských dob poněkud zušlechtil a
přiblížil srdci čtenářů. V jeho bérangerovsky jadrné a názorné
deklamovánce »Frajtr Kalina«, jež v šedesátých a sedmdesátých letech byla
v Praze i na venkově s neutuchajícím úspěchem přednášena, stojí před
posluchači reptajícími žertovně aJ na oko proti nadsázkám fraitrovým,
chvástavý, ale dobrosrdečný desátník od dělostřelectva, který si
podobně jako Bárta Flákoň přisuzuje velkou vojenskou zásluhu, jež
nadchla k uznání samého Napoleona: namířil své dělo přímo proti
Bonapartovi a byl by ho dozajista rozdrtil na capart, kdyby nebyl poručík
překazil jeho odvážný záměr; Napoleon, jenž to zpozoroval, odměnil
jej vlél'stnoručně řádem. Frajtr Kalina vypravuje o svém hrdinství sice
v podobných nadsázkách, jako Máchův Bárta, ale s rozmarem a
s vtipem; refrénovité vložky, přispívající ke karakteristice, nepůsobí
dojmem opilého blábolení jako u Flákoně, nýbrž baví a těší.
Chvastavým vojínem, ač jiného rodu než Máchův Bárta, jest také pozdější
Hálkův lid()vý typ, zestárlý muzikél'nt, který dříve foukal na píšťalu,
»Náš ba1sař«; když v krvavé bitvě byly důstojnictvo i vojenská hudba
pobity, zachránil pištec situaci a čest, dodav svým fouknutím mužstvu
odvahy k rozhodné ráně; za to se mu dostalo od vůdce uznání a
bratrského projevu - jako dělostřelecký desátník, tak zde prostý pištec
osvědčil se pravým hrdinou. Svatopluk Čech pokračoval v této
máchovsko-hálkovské tradici. Jeho vychloubačný vojín, přímo vnucující
posluchačstvu přesvědčení o své nevšednosti, prokáže se rovněž
bohatýrem v rozhodujícím okamžiku bitevním, když všichni pozbývaH
mysli; upoutá rovněž pozornost nejvyšších kruhů vojenských a sklidí
vyznamenání od nich; dovede velikou chvíli svého života předvésti co
nejnázorněji a i slovní technikou buditi napětí a podiv svých posluchačů,
s nimiž jest v živém styku.

176