zvláště vydatně při protikladu souseda a krejčíka. Po vážném a důkladném staromilci, jehož 'ústřední moudrostí jest věrnost zděděnému lánu a rodině, ujímá se slova rozmarný a pohyblivý světoběžník, oslněný cizinou; za oslavou rodinného citu následuje lehkokrevné dobrodružství nezávazné erotiky s dráždivou příchutí; rozmyslné, do široka rozpředené úvahy starodávného idylika vystřídává překypující komika, uměle vypočítaných účinů a nevyčerpatelného bohatství pointového; tam nejtěsnější přilnutí ke skutečnosti a to se živým vztahem k vlastním citovým zkušenostem básníkovým, zde důmyslná hra estetická, vycházející z knižních motivů a pracující kulturními narážkami z rozmanitých oblastí. Postava venkovského politika, pohyblivého krejčíka s vlajícím vousem v šosatém zeleném kabátku, jest vyvážena z vranských vzpomínek, v jejichž pásmu ji' uvádí druhá kapitola »Druhého květu«, tam kde se pisatel zmiňuje o dočasném, ale tuhém rozporu Čecha-otce s Čechem-synem. Když se však básník rozhodl použíti za model lYro jednoho z nedělních besedníků vranského mistra Jehličku, nehleděl naň již dávno se sympatickým respektem jako na rázného demokrata, jenž se odvážil s prostořekou rázností vzepříti vůli panského »správčíka«, nýbrž spíše jako na komickou postavu samolibého mluvky. Nasadil vše, aby komiku tuto zvýšil a arabeskovitě vykrášlil. Čechův uvědomělý tradicionalism díval se poněkud s patra na venkovské polovzdělance, chvástající se znalostí ciziny a dobrodružstvími v ní, jejichž typem jest právě krejčík; proto básník celé jeho vypravování lehce ironisuje. Zároveň měl však básník dosti smyslu pro řemeslnickou romantiku mladých cest na zkušenou, kde se otevřenému zraku a roztouženému srdci českých mládenců nabízel širý svět; také tóny tohoto radostného zájmu o příběhy podnikavého tovaryše v Italiprovázejí groteskní jeho povídku. Veselá účast usmívá se s mírným posměchem hned mezi řádky úvodních úvah krejčíkových, kde vtipnými nadsázkami a rozmarnými přirovnáními šperkuje své zkušenosti ve Vídni, v Uhrách a v Benátkách; jmenovitě obrázek benátských kanálů, paláců a chrámů srší obraznými nápady pravého humoristy. Nad laguny umisťuje vesnický kosmopolita své milostné dobrodružství, které uvádí neodolatelně působícím výkladem o své někdejší sličnosti, tvořící rozmarný protiklad k nynější podobě vyschlého a špičatého vypravěče. Ústřední motiv krejčíkovy erotické episody v Benátkách, náhle 170