eposu romantického, kterému se právě tuto přiblížil nejvíce, použiv
dokonce výjimečně prvků nadpřirozených, vyhoštěných jinak nadobro
z tohoto »eposu historického v duchu moderně romantickém«. Mezi
exotickou náplň čudské episody náleží také Valdemarovo setkání se
s portugalskou princezou Berengarií, jejíž temný a ohnivý půvab jižní
kontrastuje tak mocně s plavou a měkkou krásou dánskou. Ale
Berengarie, přijíždějící do Dánska v sebevědomé vítězoslávě po boku krále
Valdemara, jest více než pouhou episodou. Přetvářkou se ukázala
nadšená radost Valdemarova při návratu, když mu Olobe a Lykke
,podali na želvím štítě za jásotu lidu Dagmaru - jako nejosudnější
kořist z čudských krajin přinášel si Valdemar Vítěz divoce krásnou
cizinku, jejíž zjev i mrav, Dagmaře úplně protilehlý, rozvrátil rodinné
štěstí v panovnické rodině dánské. Jako tak často u Svatopluka Čecha
měl se dualismus ženství, promítnutý zevně kontrastem mezi snědou
a rusou pletí a zaplétaiící muže do tragických rozporů, státi i v
»Dagmaře« závažným motivem.

Válečnými událostmi, pojatými do pátého zpěvu epopeje, jest
dějový rozvoj skladby vyvrcholen, a zároveň v nich dostoupil osud
Dagmařin zénitu, ale při tom zůstalo nadobro nezužitkováno jed n o
myšlenkové pásmo, a to právě ono, jež česko-dánský námět přiblížilo
básnickému srdci Svatopluka Čecha - tragické osudy slovanských
Pobalťanů pod Valdemarovým žezlem a jejich vztah k dějinám
Slovanstva vůbec. Umělecké pozornosti poetově nemohla ujíti
nesouměrnost odtud vzniklá: kdežto v prvním zpěvu projeví česká princezna
živý zájem o porobené Vendy, kdežto nato v tragické apoteose Vine ty
vyšlehne jejich sudba mohutnými plameny, kdežto při milostném
rozhovoru královských novomanželů o svatebních darech ve zpěvu
třetím se přímo tématicky řeší sporné otázky dánsko-slovanské
politiky, ztrácí se - až na zmínky při líčení drahocenného poháru - toto
důležité téma úplně z obzoru. Svatopluk Čech umínil si to nahraditi
zvláštním zpěvem, který měl jednak zjednati komposiční rovnováhu,
jednak vytvořiti protějšek ke zpěvu třetímu: doznali nešťastní zbytkové
Slovanů pobaltských opravdu naplnění poslední, nejúpěnlivější prosby
Dagmařiny, když si měla vybrati svatební dar?

Obratnou a důmyslnou kombinací sloučil Svatopluk Čech
kollárovský motiv spravedlivého rozhorlení Pobalťanů na dánské utisko-.
vatele s bájeslovným námětem o mořské ženě, prorokuiící Dagmaře a
153