starších romantiků celkové obrysy Ivanovy povahy, kdežto jeho názory si zkombinoval většinou podle ideí myslitelů slavjanofilských. které k Svatopluku Čechovi přicházely patrně většinou prostředím novinářským, ztrácejíce leccos ze své původní čistoty. Ivan jest pravá postaJva čechovská: dokonalý hrdina, který nadobro jihne v citu lásky. Ačkoliv básník se nezmínil ani slovem O jeho společenských poměrech a jeho rodinném původu, přece poznáváme v něm pravého šlechtice. Výtečný jezdec a střelec nepohrdá ani panskou hrou v šachy; vzdělaný milovník krásné literatury jest horlivým politikem; smysl pro výtvarnou i přkodní krásu pojí se u něho se skvělou a cvičenou výmluvností. Pohled na mořskou bouři jej opájí, ale jakmile udeří hodina nebezpečenství na korábu, ihned Ivan vyměňuje pozorování a dumu za statečný čin a svou odvahou, prozíravostí, rázným vystupováním a organisačním smyslem potře vzpouru i zachrání loď, jíž v osudné chvíli zcela .nahradí kapitána. Rytířská jeho mysl neváhá ani vteřinu. když jde o to, varovati znepřáteleného polského hraběte a pozděii se za ieho milovanou dcerou vrhnouti do mořských vln; pomůže oběma a osvědčí se také jako nejšfastnější vůdce spojených slovanských národů při obraně ohrožené Slavie. A tento rek jakoby ze žuly, který též v politice slovanské se projevuje stoupencem vlády pevné ruky, trudí se až k zoufalstVÍ cito •. vým dobrodružstvím lásky, dočasně zmařené plemenným rozporem mezi Rusy a Poláky. Vybraná plavovláska Jadviga, v domě jejíhož otce jest pacientem a hostem, okouzlí jej milostně na první pohled; její zrak i řeč probouzejí v něm serafické snění jinochovo o ženském ideálu; netnaje mnoho příležitosti poznati Jadvigu přímým stykem, dohaduje se její skutečnosti rytířskými dohady. Setkav se s ní poznovu a překvapen tím, jak předhonila oslnivá realita i nejsmělejší představy toužebného srdce, Ivan nedovede již potlačiti vyznání lásky, které opakuje před Jadvigou i před jejím otcem, nedada se odstrašiti odmítnutím obou hrdých polských duší, stavějících příkaz národní nad tužby srdce. Neol:>m.ěkčÍ jich a ocítá se na pokraji zoufalstVÍ, které rázem, když naskytne se romantická příležitost, mění se v prudké rozhodnutí unésti J advigu třeba násilím. Leč mužná jeho dvornost i přísný smysl pro čest podřídí se pyšně důsledné vůli dívěině, a Ivan odnáší si z polské episody palčivou ránu, kterou setkání s J advigou na lodi znovu rozjítří a jež se zacelí teprve, když jeho statečný čin dobude si vytoužené 93