KAPITOLA

P R V N í.

TÁBOR A GOLGOTA .

• Ó nebe, rozhluč uraganem
těch zvonil rety kovové,

ať znovu svatým ohněm vzplanem'
v jich staré písni hromové,

ať v čela vrdtí hrdé vzdory

a zdpal zhaslý v chabé zory,

ať sílu pažim vdechnou mdlým,

ať k novému se vypne vzletu
duch český, z něhož bleskli světu
Jan Hus, Jeroným,'

.Dva zvony'. 1887.

Nadšení Svatopluka Cecha pro husitství, které po prvé ulllělec~
kého výrazu došlo v mohutné mladistvé baladě o »tIusitovi na Bal~
tu« a pak opětně problesklo v předposledním víděIlÍ »Snů«, nebylo
nikterak uspokojeno ztělesněním, jehož se mu dostalo v první velké
epopeji básníkově, v »Adamitech«. Tam zachy<.:ena byla z celého nábo •.
ženského, národního i sociálního hnutí episoda pouze podružná, a i ta
zmizela pod prudk}~m náplavem novov.ěké problematiky filosofické
a erotické; vlastní vá1ečníci táborští se Žižkou v čele ustupovali
nad Nežá3kou nadobro do pozadí. I zabýval se Sv. Cech po celý život
soustavným a oblíbeným plánem zvládnouti slávu a pád husitského
hrdinství rozsáhlou epopejí, jež, soudíc podle nejednoho náčrtu, měla
vrcholiti tragedií lipanskou. Na rozdíl od »Adamitů«, v nichž mu na~
dobro nešlo o propracovaný a ověřený kolorit dobový, zbroiil se nyní
důkladn'$rmi studiemi dějinnými, snaže se zřejmě, aby do událostí XV.
věku nevnášel novodobých myšlenek, nýbrž aby postihl, kromě obrysů
a vývoje historických událostí, také íejich ideovou podstatu. K tomu
všemu však bylo třeba soustředěnější práce a volnějšího času, než
kolik mohl básník věnovati svým dílům až po »Evropu((,
improvisovaným po částech v hodinách urvaných nemilé práci v advokátních
kancelářích; výhodnější podmínky ty naskytly se teprve, když po
otco1* 1