Ve vydání prvním následují po Alblgenských Svýcarštl spojenci, pak Srbové u Kosova a
J!o nich Husité, v dalších otisclch srovnal Čech podle chronologie: Albigenští, Husité,
Svýcarštl spojenci, Srbové u Kosova atd.

IV .• Adamité " •

Str. 83 a 84 .Z dávných vzpomínek" S. S. XXIX, 316- 321; též ve • Vzpomínkách
na bratra Vladimíra" S. S. XXIII, 118 a 119 a zvláště Ferd. Strejček .Jaktvořil Sv. Čech"
v • Květech " 1909, str. 526-541, kde otištěny také zbytky původního zpracováuí z r. 1869
neb ]871.

Str. 85. J. Voborník v .Osvětě" 1906, 593 popirá, že Palackého vůbec použito.

Str. 86 k Meissnerovu .Žižkovi" jako inspiračnímu zdroji .Adaniltů", k
Hamerlillgovu .Králi sionskému" jakožto k jejich fermentu ukázal správně v posudku Čechových
.Básní" Fr. Zákrejs v .Osvětě" 1874, 870-874 a 947-952, není však přesné, jmenuje-Ii
v této souvislosti takě Hamerlingova .Ahasvera v Řimě" a Byronova .Sardanapala"; I
Voborník loc. cit. 591 a 594 vyšetřuje stručně vztah .Adamitů" k Melssnerovi II
HamerHngovi.

Str. 89 o dualismu Fausta a Meflstofela viz svrchu.

Str. 90 k příbuznosti druhého zpěvu .Adamitů" s velikým filosofickým dialogem
v Byronově .Kainu" upozornil již Sutnar loc. cit. 77.

Str. 92 původní zněni II. a III. zpěvu .Adamitit" otiskuje Strejček ve .Květech"
loc. cit. 531-541.

Str. 93. k pravděpodobné analogii v Krasinského .Nebožské komedii" pro tuto scénu
i výjevy jiné poukázal Voborník loc. cit. 594 a násl. Fr. Zákrejs na uved. m. shledal
v Goethově .Faustu" předlohu pro Jitčiny pokusy obrátiti Adama ke zjevenému křesfanství
a to ve výjevu katechisačním; Sutnarovu hypotésu loc. cit. 78, jakoby postava Jitčina
byla odvozena z Vocelova .Labyrintu slávy", odmítám.

Str. 94: o původu Mojžišova jména Voborník loc. cit. 592.

Str. 96: epickou úlohu Sulamitinu, jakožto řešeni .dumasovsk€ho problému, jak se
očišfuje padlá dívka láskou", pojal již F. X. Šalda v .Dušl a díle" 1913, 122, tam
odhadnuti .Adamité" připadně jakožto dilo v podstatě rétoricl\é a pojaté malebně ba
maIlřsky ve slohu Makartově.

Str. 99: o Hamerlingovi zhuštěná objektivni Informace v Kummerových Iiterárnfch
dějinách loc. cit. 461-464, stanovisko kriticky odmítavé vyslovil nejzraleji R. M. Meyer.
Die deutsche Literatur d. XIX. Jahrh." II. Aufl. 543-544; úsudek blahovolný, ba obdivný
ve Vrchlického .Studiích a podobiznách" 1892, 150-159.

Str. 102: Lenauův význam pro pře.tvořenl epické formy vystižen Kummrem loc. cit.
256-257 o Lenauově vlivu na .Adamity" zmiňuje se Flajšhans loc. c. 208; projevy
o Hálkovi .Památce Hálkově" z r. 1874 S. S. XIX, 204-206, .Vítězslavu Hálkovi k
odhaleni jeho poprsi na Karlově náměsti· z r. 1882, S. S. XIX, 231--232.

Str. 103 reakci proti Hálkovi zahájil v 70. I. J. E. Kosina .Hovory O,lympskýml",
otiskovanými v .Komenském" od r. 1875 a vydanými souborně v Brně 1881, viz zvláště
dialog o .Ilterárním kosmopolitismu·; Josef Holeček • V literárním odboru Umělecké
besedy· citováno výše a k tomu Jan Voborník, .Josef Holeček" 1913, str. 8-]1.

Str. 108 o zamýšlených změnách tekstových ve stati .Z upomínek na bratra Vladimíra"
S. S. XXIII, 119. Nerudova kritika z 20. května lBí 4 dnes v jeho Krlt. spis. VII,
231280; J E. Kosina loc. cit. 279; ohlas Kosinova soudu o .Adamitech", v první obsáhlé stati
o Sv. Čech, kterou napsal Kosinilv syn Jaroslav, tam Adamité rozebráni zvláště obšírně
a nadšeně a na jejich základě prohlášen Čech za básníka geniálního, jenž .venit,
vldlt, viciť.

Str. 109 posudek Elišky Krásnohorské v .Obrazu novějšího básnictví českého"
v ČČM. 1877, 317, Zákrejsův v .Osvětě" loc. cit. 947-952. proti výtce nehistoričnostl,
pronesené Krásnohorskou a Zákrejsem hájí se Čech v skizze .Z dávných vzpomínek"
S. S. XXIX, 319; o poměru .Adamltů· k básni Ot. Mokrého .Na dívčím kamenl" Josef
Bře~a .Otakar Mokrý' v .Osvětě" ]919; Jaroslava Vrchlického .llstek jubilejní' % r.

VI.