do »Nové sbírky veršovaných pracÍ«, druhého to velkého souboru
Čechovy epiky a lyriky a byla v něm do r. 1896 otištěna čtyřikráte.

Pti knižním vydání r. 1880, které doplnil dvojí samostatný otisk
v Nerudových »Poetických besedách«, uvítala česká kritika »Evropu«
bez výjimky se svrchovaným nadšením a nepronesla ani jediné
námitky o její hodnotě myšlenkové a výrazcvé; v tom není rozdílu ani
mezi oběma nejzávažnějšími posuzovateli, Janem Nerudou a
:Ferdinandem Schulzem, z nichž onen psal v »Národních listech« (ll. června
1880) zběžně a stručně, tento v »Osvětě« (r. 1880, dílu II. sešit 7) u
příležitosti revise novější české epiky zevrubně, dokládaje svůj výklad
pozornou analysou obsahu i hojnými výňatky.

Teprve, když r. 1886 vyšla »Evropa« po čtvrté, ozval se z
Moravy dvojí soud zdrželivější, ale i kritičtější. Z. Pavel J. Vychodil (s
pseudonymem Vejchodský) vzdal v »HIídce literární.« (IV. sv. r. 1887)
sice rozhodnou chválu dikci, jednotlivostem i karakteristice osob, až
na příliš trpnou postavu AngeIint1, ale pochybovalo dokonalosti
komposice, upozorňuje, že děj reálný a děj alegorický nesplynuly úplně;
poznamenal též správně, že Svatopluk Čech příliš jednostranně
zabýval se táborem sociálních vzbouřenců, nedbaje o náležitou
rovnováhu na straně představitelů staré, klidné společnosti. Úsudku tomu
značně se blíží kritika Leandra Čecha, uveřejněná koncem r. 1887
v VIII. sv. »Literárních listů«; velmi pronikavě sleduje tu analytik
základní trhlinu'v stavbě díla, jež jest napolo osnováno jako pJ~~ij~!ry,
byť linotaiitelný· obraz současného) sociálního života, napolo provedeno
jako pouhá básnická povídka s osudem Ailgeliným v popředí a
dovozuje, že symbolický živel není sloučen s čistým prvkem epickým;
omylem staví Leandr Čech v té věci »Slavii« nad »Evropu«.

Avšak v dějinách českého básnictví a české myšlenky zaujala
Čechova »Evropa« místo, jež nedá se vymeziti měřítky výlučně
estetickými. Vysoko nad krasovědné její hodnoty ocenili čtenáři
vrstevničtí její odvahu sociálně politickou, s kterou již r. 1878 zasáhla a to se
stanoviska humanitniho smýšlení českého, do veřejné evropské
diskuse o nejzávažnějších a nejnedůtklivějších záhadách svědomí
společenského~ V tom smyslu poklonil se »Evropě« jako krásnému, ryze
básntckému obrazu kulturního a společenského života naší doby f.
]890 povolaný soudce H. G. Schauer (v článku »0 politické
poesi236