básnických. V žádném jiném dne Čechově nelze . pozorovati přiblížení se Svatopluka Čecha uměleckým záměrům a metodám Jaroslava Vrchlického do té míry, jako právě v »Evropě«: symbolickým dějem a alegorickymi postavami zobrazuje se zde významný výsek z cyklického vývoje lidstva; s refleksí pojí se erotika, s meditačním živlem hojný prvek popisný; fugu řečnickou doplňují zdobně vykroužené formy lyrické; myšlenka humanity a sociální spravedlnosti prosycuje celek. I látkově setkal se Svatopluk Čech tentokráte s básnickými kosmopolity českými. Opustil na dobro půdu domácí a dal své všeevropské lodi brázditi cizokrajná vodstva. Přes to by bylo krátkozrakým bludem, kdybychom snad chtěli »Evropě« upírati púvodnost a českost. Kdežto v mladistvých svých skladbách epických, v »8ouři« jako v »Adamitech«, v »Andělu« jako v »Čerkesu« rozváděl Svatopluk Čech namnoze cizí motivy básnické a užíval k tomu též slohu svých západntch i východních mistrů, vybudoval »Evropu« úplně na vlastních základech myšlenkových, názorových a 11l0tivick}éch, i když se tu onde přiklonil k básnickým prvkůrn starších svých děl. Po česku, v duchu českobratrského křesťanství a společenské spravedlnosti odpovídá v symbolické své básni na otázky, jež k němu doléhají z bouřného víření evropské přítomnosti. Jeho oba nejmilejší hrdinové, snílek Pavel i ušlechtilý humanistaOaston, jsou, ačkoliv toho báseň nenaznačuje ani slůvkem, v hloubi idealistických svých duší přece jen čechové, a tak, důrazněji než si uvědomil básník sám,. zaznívá do polyfonníhp koncertu evropského přerodu národní hlas naší dějinné tradice - kosmopolitism »Evropy« jest tedy pouze zdánlivý. Leč ani tato jeho zevní forma nemohla Svatopluku Čechovi trvale vyho\ ovati, a proto ji opustil záhy. Není snad nahodilé, že })Evropa«, první dílo Čechovy mužné zralosti, se končí ztroskotáním pomyslného korábu před cizími břehy; v látce národně nepodmíněné nenacházel básník dostatečných možností, aby se rozvil úplně. A proto všecky následující epické skladby Čechovy vyrůstají zase z pLldy domácí. »Evropa«, hlavní Čechova básnická práce z r. 1876, zahájila následujícího roku šestý svazek »Lumíra« a vycházela tam od ledna .do dubna s delší přestávkou mezi IV. a V. zpěvem v sedmi sešitech; byl tó poslední rozsáhlejší autorův příspěvek v časopise, který nerozlučně souvisi s Čechovou mladostí. Knižně zařazena byla »Evropa« r. 1880 235