básnických. V žádném jiném dne Čechově nelze . pozorovati přiblížení
se Svatopluka Čecha uměleckým záměrům a metodám Jaroslava
Vrchlického do té míry, jako právě v »Evropě«: symbolickým dějem
a alegorickymi postavami zobrazuje se zde významný výsek z
cyklického vývoje lidstva; s refleksí pojí se erotika, s meditačním živlem
hojný prvek popisný; fugu řečnickou doplňují zdobně vykroužené
formy lyrické; myšlenka humanity a sociální spravedlnosti prosycuje
celek.

I látkově setkal se Svatopluk Čech tentokráte s básnickými
kosmopolity českými. Opustil na dobro půdu domácí a dal své
všeevropské lodi brázditi cizokrajná vodstva. Přes to by bylo krátkozrakým
bludem, kdybychom snad chtěli »Evropě« upírati púvodnost a českost.
Kdežto v mladistvých svých skladbách epických, v »8ouři« jako v
»Adamitech«, v »Andělu« jako v »Čerkesu« rozváděl Svatopluk Čech
namnoze cizí motivy básnické a užíval k tomu též slohu svých
západntch i východních mistrů, vybudoval »Evropu« úplně na vlastních
základech myšlenkových, názorových a 11l0tivick}éch, i když se tu
onde přiklonil k básnickým prvkůrn starších svých děl. Po česku, v
duchu českobratrského křesťanství a společenské spravedlnosti
odpovídá v symbolické své básni na otázky, jež k němu doléhají z
bouřného víření evropské přítomnosti. Jeho oba nejmilejší hrdinové, snílek
Pavel i ušlechtilý humanistaOaston, jsou, ačkoliv toho báseň
nenaznačuje ani slůvkem, v hloubi idealistických svých duší přece jen
čechové, a tak, důrazněji než si uvědomil básník sám,. zaznívá do
polyfonníhp koncertu evropského přerodu národní hlas naší dějinné
tradice - kosmopolitism »Evropy« jest tedy pouze zdánlivý.

Leč ani tato jeho zevní forma nemohla Svatopluku Čechovi trvale
vyho\ ovati, a proto ji opustil záhy. Není snad nahodilé, že })Evropa«,
první dílo Čechovy mužné zralosti, se končí ztroskotáním pomyslného
korábu před cizími břehy; v látce národně nepodmíněné nenacházel
básník dostatečných možností, aby se rozvil úplně. A proto všecky
následující epické skladby Čechovy vyrůstají zase z pLldy domácí.

»Evropa«, hlavní Čechova básnická práce z r. 1876, zahájila
následujícího roku šestý svazek »Lumíra« a vycházela tam od ledna .do
dubna s delší přestávkou mezi IV. a V. zpěvem v sedmi sešitech; byl
tó poslední rozsáhlejší autorův příspěvek v časopise, který nerozlučně
souvisi s Čechovou mladostí. Knižně zařazena byla »Evropa« r. 1880

235