tuaci na lodi, dává se však unášeti svým terorismem příliš daleko,
požaduje-li neústupně vyvraždění vězňů proto, že jednak vyjídai1
skrovné zásoby, jednak vždy hrozí možností zrady; skutečnost dá za
pravdu spíše Gastonovi, jenž poukazuje, že pouze mezi uvězněnými
lodníky by »:Evropa« nalezla v neznámých a záludných končinách
spolehlivélw lodivodu. Nesmíření rozcházejí se odpovědní protivníci:
Roland za teroristickým dílem dv mezipalubí, Gaston, tušící blízkost
bouře, se stejně smýšlejícími druhy na palubu, aby konal nutné
přípravy.

Velka kontroversa Gastonova a Rolandova, názorový i
povahcvý jejich protiklad, symbolický rozpor jejich zásad utvrdil v pol~
ském badateli Tadeáši Stanislavu' Grabowském dtHklivý názor, že
netoliko tyto dva abstraktní typy isou volnou paraírazí slavných
antipodll, hraběte Jindřicha a Pankráce ve velebásní Zikmunda
Krasiňského »Nebožská komedie«, ~le že celt,' Evropa« SvatDp~lIka Čecha
byla z valné části inspirov{1I1a ,Jra1C, ••• fc: ·:is. Š,cclitl-:U:ho
romantika polského; rozhodně m()~no přirovnáVati »l:vropu« spíše k
»Nebožské komedii« než k »Anhellimu« Julia Slowackého, s nímž pro
obdobný rozpor v táboře povstalců mylně uváděna Čechova skladba
ve spojitost. Dojista, v době básnických počátků Čechových nebyl
u nás Zikmund Krasiúski nikterak neznám, a není třeba s Orabowskycm
spojovati možnost Čechova večtení do »Nebožsk6 komedie( s
chvatným pobytem kavkazského poutníka na h~.ličské půdě z jara 1874;
vždy! Čech sám uvádí, že za studentských let poukázal mu přítel Boh.
Čermá.k na toto veledílo romantika polskeho, který v Čechách ode
dávna nacházel cítlivý' ozvuk. Lze říci, že před koncepci Čechovy
»:E\fOPY« dolehla k nám resonance Krasiúského ve třech vlnách:
'Čelakovskému, který jej uvedl již r . 1835 ,'Aganem fianem« do českého
pí~emnictví, byl prostě romantickým fabulistou národně polské
svéráznosti; J. V. Frič a K. Sabina, již se Krasillsk}'m zabývali od let
padesátých, a z - nichž onomu děkujeme za překlad celého »Irydionu«(,
tomuto za první českou studii o Krasiúském, postihovali za úchvatnou
fantastičností smělou osnovu myslitele soudícího sociální revoluci;
soustavné úsih Františka Kvapila, aby byl ČechUm Krasióski
představen v umělecké celistvosti, přinášelo již záhy ovoce, jak ukazuje
mocni' vliv »Nebožské komcdie« na »:Elou« Jar. Vrchlického r. 1875.
220