že Pavel spřádá své sny nad vlažnými vlnami jižního moře nedaleko
rovnfku, povšimněme si, že romantická jeho utopie vydatně používá
motivů ode dávna blízkých socialistickým přeludům.

Vpád plného slunce zaplašuje nadobro opalisující mlhy jitřních
Pavlov}-ch dum; -dvojí hymna »věčnému prameni světla«, pronášená
básníkem i psanci, zprostředkuje přechod k šesti lyrickým písním,
v nichž tíž vyhnanci, kteří vystupovali již ve zpěvu prvním, v
obdobných útvarech strofických vyjadřují svá přání po dalším směru
».Evropy,(, zbavené nyní pevné ruky prohlédavého lodivody. Tu poznáváme
zblizka, jak psanci jsou zmateni nejistotami o vlastním cíli plavby i úsilí
životního: jediný z nich pomýšlí na Ameriku jako na novou vlast,
ostatní, pokud neprahnou prostě po klidu a zapomenutí, přejí si návratu
do starého domova, k milenkám, ženám a dětem.

Není náhodou, že na tomto místě skladby, obestřené na chvíli
klidem, uvádí Svatopluk Čech konečně Oastona, protichůdce
Rolanddova a vlastního mluvčího životních i myšlenkových kladů »Evropy«;
mezi tolika slabochy, kteří buď neznají cíle svého života neb nad ním
zklamaně zlomili hůl, pevně se rýsuje postava pravého muže, přímého
v záměrech, statečného v činu. Tábor sociálních revolucionářů v
»Adamitech«, v němž Svatopluk Čech ztělesnil svou jinošskou koncepci
společnosti, nevykazoval ještě typu takového: proti stařeckému
nihi1i~ll1u trpkého agnostika tlenocha a proti samolibé smyslnosti
bezohledného Mojžíše, tedy proti dvěma typům v podstatě záporným,
uměl r. 1873 postaviti POUZE; nezralé a blouznivé mladictví Adamovo
rázu co nejsubjektivnějšího. Nyní, po šesti létech, antagonism mezi
Mojžíšem a Adamem vrátil se obměněn dvojicí Roland-Pavel (rysy
Henochovy přešly na některé figury podružné), ale proti revoluci,
která jest hněvným a bezohledn)'m terorem vyžilého pomstychtivce,
i proti revoluci, jež čeří cit a inspiruje dumu nedusledného snílka bez
,,-ytrV:1105ti, zobrazil hutnou povahou také revoluci, znamenající
vývoj schopný života a přinášející skutečné obrození -- toť právě
Oaston, lidumil a pacifista, odpůrce násilí 1 veškeré revoluční ofensivy;
v něm a nikoliv již v Pavlovi vyzpovídala se nejotevřeněji vyzrálá
mužnost básníka třiatřicetiletého; není také vyloučeno, že jméno i
duchovni podobu Čechovu Oastonovi dal umírněný komunista
marxistický. ušlechtilý židpvský advokát, Oaston Crémieux. Teprve
záS3dni kontroversa s Rolandem v pátém zpěvu vykreslí určitě duševní

217