zmínkou kterékoliv z těchto rozhodujících událostí na symbolickém korábě, Svatopluk Čech jej staví přímo před uchystanou katastrofu, jež s pokročilým soumrakem hrozí v podpalubí propuknouti a zachvátiti celou loď. Zdá se dosti pravděpodobným. že Čechův záměr vykořistiti znovu a vydatněji základ.ní motiv »Bouře~<, totiž vzpouru lodních jJov.stalcu proti veliteli, posílen byl čtením exotické veršované povídky Byronovy »Ostrov čili Kristián a jeho druhové«, a že odtud český básník převzal nejeden rys pro povahokresbu vůdce vzbouřenců Rolanda, pro Pavlovy sny o tropickém ráji na svobodném ostrově uprostřed oceánu a snad i pro podobu Gonzažinu. Neznáme však dosud všech ústředních hrdinů revolučního děje na »Evropě«; Ucti a čtvrtý zpěv seznamují nás s nimi postupně. Soustředěn~r zájem vyhnanců, přecházející až v nedočkavé nap0tí, oznacuje posupného obra Rolanda jako vudce.,ve zkamenělé jeho tváři, stíněné rozcuchaný-ni a bohatým vlasem, jejíž urputné rysy a hluboké vrásky ,modelovaly vedle bezohledné ideologie i temné vášně, dnes JÍž vyhaslé, vepsána jest záhada minulosti a spolu tajemný plán, prošlehující bleskem pohledů. Kdykoliv Roland, nejurčitější ztělesnění revoluce na )}.Evropě«, otevře vzpurná sv€Lusta, horlí a hř.ímá. Nenávidí soukromého vlastnictví stejně rozhodně jako výsad rodových a stavovských, persifluje opovržlivě i náboženskou víru člověčenstva i jeho společenský řád. Posmívá se soustrasti s utrpením, jež sebou přináší revoluční převrat jakož i citlivosti lkajíci nad ssutinami vžilé tradice; k starému světu vyžilých hodnot mravních a sociálních chová pouze opovržení a pomsty chtivé záští. Zná jediné východisko z dnešní bidy, a lži a tim jest mu násilný přerod vládnoucích řádů plamenem a kovem; krvavým křtem musí projíti nové lidstvo, a v této rudé koupeli omlazující se společnosti najde i poesie svěží, tvůrčí inspiraci. Pokud dovoluje Čechovo obecné a matné podání sevříti tuto hlavní postavu básně jednotnou formulí dějinnou, jest Roland představitelem