celeným v životním zápase i v poznání ciziny zachraňují zbytky
rodinv a na pravdě a spravedlnosti dávají počátek nové a zdravé
spole~nosti občanské. kterou vědomí vnitřní síly dostatečně vyzbrojuje
proti útokům Jt;střábů i proti bezmocné touze po aristokratické veteši
supovské. Jsou příliš jemní a něžní, aby zapomenuli nadobro na
ztracené stoupence starého světa, jehož podstatou byl přelud a snění, na
jn~Pt'ktora Hrdličku a cařihradského blouznivce Vladimíra - ti
Zůstávaií jim vzpomínkou, jejíž jiné jméno jest romantická poesie. Ale
den, plny světla a tepla, náleží plodnému, radostnému činu,
vykvétajícímu z děíných dlani miluiících se a rozumějících si manželů, kteří
nellesou nadarmo příjmeni Volní. To! poslední moudrost fascikulu
»Jestřáb contra Hró1ička«, jehož akta srovnal lidumilný právník, ale jehož
sm.ysl odhalil psycholog básnický.

Cařihradská malebná líčení, která Vladimír Hrdlička posílá v
dopisech sestl e, barvité vypravování o lidu a kraji předoasiiském, jímž
v povídce »První starosti« malíř Lešall baví Jodinu Velímských;
krajinomalba z moravského Valašska, tvořící rámec vychovatelova
dčsivéhu přiběhu v »Hovoru listí«, přesahují namnoze míru, jaká jim v
celKU epickém náleží: v několika pracích však cestopisný živel jest
posunut tak do popředí, že povídková fabule jej sotva ztmeluje v celek
poněkud hutný. Do »Povídek, arabesek a humoresek,~ zařadil z těchto
»ccstopisných povídek« tři kusy, dva rozmarné »KalIobiotika na
cestách« a »Výlet do Chorvatska,< a jeden elegický »Slúva«; v
osmdesátých letech přibyly mu z dánské výpravy dvě leilOilnké črty,
poetická »Tovelille« a burleskní »Moře«, o nichž dlužno promluviti v
souvislosti s ),Dagmarou«, vzniknuvší z dojmů současných.

Vlastní zájem humoristického obrázku »KalIobiotika na cestách«,
v němž Čech zpracoval cestovní dojmy z I. 1874, není výpravný, nýbrž
popjsn~': v jasných a jásavých barvách maluje zázraky Černého moře,
vyplutí z Oděsy, letmý pohled na Eupatorii, krátkou zastávku v Se...l
bastopolu, hlavně však opojnou báchorku Jalty, která jej uvádí u
vytržení, hodné nadšence pro exotičnost Východu; kromě přírody
seznamujeme se také s pestrou národopisnou směsicí na lodi Junoně. Na
rozdíl od Nerudových »Různých lidí«, kde povídkový děj levantský
zpravidla vyvěrá z původního prostředí a také odlišně od vlastních
obrázků kavkazských, vymyslil si Svatopluk Čech se skvělou invencí
humoristovou příběh, jenž tvoří neodolatelný protiklad volného a

189