a parodIÍ vždycky veselý žert. Takto tepal vládnoucí policejuI
soustavu, zatýkání nevinn~'ch osob, na nichž uvázl stín podezření,
slídičství tajni'ch zřízenců aJ dotěrnost detektivů, na konec i úřadům
obtížn)'ch. Takto posmíval se kulturní úzkoprsosti a lakocení v
ministerstvu vyučování, rozpínavým snahám německé diplomacie,
zpátečnictví, které stalo se zásadou. Takto podal hořce pravdivý komentář
sl0vansk.ého pozorovatele k válečným událostem r. 1870 a rozmarné
poznámky k národním i společenským nemravtnv pražským, při čemž
po prvé užívá své oblíbené formy revue zarámcované do nevinné
mystifikace. Vybíral si společenské typy, jak je znal ze svého okolí a
stíhal je spíše vtipně než bezohledně: ctižádostivého debutanta a
ošuměloll, sešlou existenci, bezkarakterního prospěcháře, jenž má vše
na prodeí. Nejlepší kus svého mladistvého feuilletonu, stojícího na
pomezí povídkového umění, Sv. Čech podal se zvířecí alegorii »Žoli«,
rozmarně bolestném to románku psíka, jenž odešel do Cařihradu hledat
luzného obrazu svobody, vyčteného z německých ideologických knih,
aby se tam ve styku s drsnou pravdou života vyléčil z blcuznivých
přeludů a pakorně vrátil do starého, příjemného poddanstvÍ. Zde
všedni skutečnost, vystižená s gemovau určitostí, stýká se s východní
báchorkou: šedivá domácnost pražská staví se v neodolatelný
protiklad k romantickému Cařihradu, jejž zobrazoval Čech současně také
v ·řízné satiře na policii »Kúmen«; perspektiva psovská dodává
působivosti kritice bludú lidských; jasný a laskavý humor staví se do služeb
duchaplné persifláže, obracející se nikoliv proti individuím, nýbrž
typům; radost z vlastní invence doplněna jest zálibou v arabeskách.
Tyto rysy, zastoupené větší ueb menší měrou i v ostatních
besÍdkových črtách Čechových, ukazují již k básnickému druhu, který po- \
zději vykvetl .i takových sklonů pisatelových, k fantastické veršované
bál-horce satirické. Takto, za vlivu zvláštního svého postavení
novinářského, ale věrně poslušen osobní a básnické své povahy, Svatopluk
Cech vytvářel zcela jiný druh feuilletoml, než byla Nerudova
causerie, pracovaná mosaikou s pražskou kronikářskou příchutí a leckdy
s kulturně mravoličnou výzbrojí; od Čechov~Th íeuilletonú jest leh k}',
nenápadný krok k povídkám a humoreskám.

Před založením »Lumíra« Janem Nerudou r. 1873 napsal
Svatopluk Čech povídek a humoresek asi. deset, rozměru většinou
nevelikéhc, pouze jednu »Pan Bolehlav asvět« mohl později označiti jako
167