který v cestopisných causeriích neodvážil se plně přiznati práv<J
čerkesů proti Rusum, vyznívá Jako rozhodná apologie národa
čerkeského, i když se mstil, vraždil, proléval krev sv~rch podmanitelův:
podobně nelze přehlédnouti, že první jeho velká epopeje dob~cvá
sympatií pro Adamity čl nikoliv pro Tólbory, s nimiž se vlastní
báslIikovo přesvědčeni již od dětských let ztotožťíovalo. Nad tímto
paradoxem zamyslil se Svatopluk Čech zvláště intcnsivnč. kdyz r. L376
za povstání bulharského Čerkesové stali se pověstnými jako ukrutníci
všech 'ukrutníků ve vojsku tureckých utlačovateltí. V roztomilé
naivnosti mínil tehdy zvlťtštním prohlášením přcsvt:dčiti čtenáře, že s tímto
»divokÝ1ll plemenem, zbroceným krví ubohého národa bull1arskéhoé:,.
naprosto nesympatJsuje a že hlásal pouze soucit a obdiv k Čerkesftm.,
pokud v rodných horách hájili své domoviny proti nepřáteWm.
OlfrallDá pozn{l1uka, do níž vložil Čech tak stručnou, ale obsažnou
karakterústiku čerkesů a iejich země, tak vděčnou zmínku o ruské poesii
kavkazské, určena byla pro 110'\iotisk »Ccrkesa« v d~O\Tých veršovaných
pracích«, ale nedokončena zůstala v rukopise.

Steině zálibně a široce jako ruští básníci propracoval Svatopluk
čech přírodní pozadí své kavkazské povídky, jež celá, až na výjevy'
české jizby v Metodějovce, odehrává se pod jasným nebem jižních
hor. Jeho l:1skyplná kr<Jjinomalha blíží se spíše objektivnímu líčeni
Puškinovu než vášnivě horoucímu vcítění Lermontovovu, i má
většinou ráz dekorafivní. nikoliv povahu lyrickou. Nespoří nikde
sytou polychromií, mění se leckdy při zdobném popise kraikovitého
listoví révy neb lesklého krunýře plaza v emailovitou drobnokresbu,.
zná hru volného azuru a hustého pralesa, rozumí přechodu od světla
k temnu, ale přes to přese vše jest při pozornějším čtení nedostatek
prwého zbarvení místního patrný. Není tu nikde titočnych a
svéráz·nostipřekvapujících postřehů, již činí scenerie LcrmontovGvy
nezapomenutelnými, a které arciť podmiňuje dlouholeté, dľtvěrné soužití s
krajinou. Lze však čekati od básníka, jenž proletěl Kavkazem turisticky,
tytéž divy pozorovatelského ~ karakterisačniho umění jako od
Leťmontova, ktný od dob chlapeckých po měsíce a po roky s Terekem
reptal la bouřil, s Kazbekem toužil po oblacích a pohrdal
človččcllsh cm? Cech osadil úbočí čerkeských srázů veršovallou povídkou,
která z.ůstala vždy přece jen exotickou odchylkou jeho díla, Lermontov

15~}