Iined v prvním feuilletonu svých »Upomínek z Východu«
vyslovuje Čech požadavek, aby příroda doplněna byla národ(lpisnOll
štafáží, a kromě líčení východního břehu Černého moře, odkud hromadné
vystěhovalectví Čerkesů vůbec odvedlo původni obyvatelstvo, hoví
sám všude tomu požadavku. I při chvatné projíždce Mingrelií, Imerecií
a Gruzii po železnici vkládá do popisů horské krajiny malé obrázky
národopisné, na lodi černomořské všímá si bedlivě různých typů
etnických, a vlastním obsahem jeho delších pobytů v Tiflisu a
Vladikavkazu jest přímo soustavné studium národopisných skupin rozličných
kmenů asijských, jež usiluje co nejpřesněií odlišiti a co nejbarvitěji
namalovati. tIledá své Oruzíny, Osetince, Armény, Peršany a 2idy
v bazárech, v krčmách, v jídelnách, v lázních i při pobožnostech,
a nasytiv svůj malířský smysl pozorováním iejich kroje a jejich pohybU,
zajímá se jako zvědavý národopisec o jejich národní zvyky, shledává
jejich tradice, poučuje se o jejich dějinách, ano snaží se zachytiti
aleSPoJi drobty jazyka jejich.

Ale pestrá směsice plemcn, řečí a věr, kterou Čech si okreslil do
svého cestovního dcníku na evropských i asijských potulkách mezi
Podvoloscyszkou •. 1 Oděsou, Novorossijskem a Vladikavkazem,
Batumem a Ruščukem, liší se podstatně od »růZl11'ch lidí«, jež o čtyři roky
dříve zachytil Neruda mžikovou fotografií svého umění, rovněž na
pouti východní. Čech provádí svá pozorování vždy s jakýmsi plach}'m
(\dstupem a varuje se, aby do pestrého davll se úplně viÍ1ísil, Neruda
na;:>pak přimo chtivě a bezprostředně se dotýká bezohledné
skutečnosti. Čechův hlavní zájem jest národopisnč malebn}" a tíhne neklamně
k etnickým typúm, kdežto Nerudovi nade vše záleží na
psychologickém, obecně lidskem obsahu utajeném pod barevně krojovou a
zvykovou slupkou. Klidnější Čech spokojuje se pancramatem, k němuž
píše folkloristick}" dop! ovod, útočný' Neruda vyichvacuje vteřinové
výjevy z nekonečného a v podstatě vždy stejného dramatu lidskosti.
Zásadní tyto rozdíly daly by se stopovati i v rysech podružnějších.
Na Orientálku pohlíží dobývačné oko Nerudova buď smyslně neb
ironicky, jakoby zkušený skeptik vnikal pod hustými závoji a
pestrýmí rouskami až k jádru »vččnč ženského«; Cech, jenž leckdy
toužebnÝ"l11 zrakem na okamžik se zadíval do poloot(nažených půvabů
krasavic kavkazských, zachovává i pod horkou oblohou jihu
.sentimentálnost svého vztahu k ženě a stilisuje si Gruzínky zcela literárně podle

137