ohrožené zkázou do výšin; Samiasa a .Azaziel na jasnou hvězdu, syn
Hospodinovy slzy do nadsvětného prostoru mezi nebem a zemí: oni
prožili s pozemšfankami již dlouhý román lásky, tento zcela kratičko
byl účastníkem snů a vidin nevinné Dýny. Snová povaha lásky mezi
Andělem a Dýnou, rychlý spád jejich milování, směs soucitu, žalu a
vášně v duši Andělově jsou rysy, jež připomínají spíše Lennontova
než Byrona.

Dramatické napětí v mysteriu Byronově bylo zesíleno tím, že
Samiasa a Azaziel mají v lásce ke krásným dcerám z pokolení Kainova
soky z Noemova rodu, o pyšnou Aho1ibamu marně se ucházi
fleg-matickj' lrad, po mírné Aně nadarmo touží rozcitlivělý sn'lek Jafet. lrada
Byron načrtl několika zběžnými rysy, ale postavu Jaietovu prokreslil
s pozornou podrobností jako typ sentimentálního milence, jenž mimo
lásku nenachází ve světě smyslu bytí a jenž, nedosállllUV cíle své
toul1y, propadá nevyléčitelnému světobolu. U Čecha jest ovšem pouze
jediný sok lásky Nebešfanovy, nepodobá se však ani Jafetovi, ani
Iradovi, ba není vůbe~ z rodu Noemova. Zobrazoval-li Sv. Čech v samém
Andělu mladého idealistu, nemohl opakovati tento typ v jeho soku;
kromě toho nemínil uváděti do své poesie znovu povahy, jnkou již
v »Adamitech« byl Adamem vyčerpal. Sáhl k oblíbené metodě
protikladové a přii:kl Dýně za nápadníka východního krutovládce, plnéh:)
moci, pýchy a skvělosti, jejž podle biblického zakladatele Ninive
pojmenoval Asurem. Asur chce se křehké Dýny zmocniti násilím, pokládá
ji za pouhou koupenou věc; dovršuje ,tímto jemným. šperkem své
osbIivé bohatství. Figura Asurova dobře hověla záměrům i sklontlm
Čechovým: promítl jí svůj orientalism nádhery, lesku, '~ozkoše;
vyslovil v ní svúj odsuáek sebevědomého tyranstvi, jež se 'všemu i 'luH
Hospodinově staví v odpor; vztyčil tu proti vděku plnému zjevu ženinu
dobyvačné a strohé mužství - lze přirovnati tohoto .Asura k
Holofernovi z truchlohry Hebbelovy, arciť pokud možno
postavú'psychologickou přirovnání k figuře čiře dekorační.

Dějství třetí rozčleněno jest v patero kratičkých výjevů'. V
prvním výstupu, jenž poněkud připomíná Cedarovo okouzleni' dřímající
Daidhou u Lamartina, vznáší se Anděl nad spící Dýnou, ja'k.Čech
pojmenoval svou reky-ni podle jediné dcery Jakubovy. Coprorokoval
Satan, stalo se již. Anděl oslněn jest dívčím zjevem, )'Z půle květinou
a z pl~le duchem«; počíná reptati nad tím, že i Dýna propadlle hnčvu
122