ba a opustil ji před polovicí; rovnez v podobě prvního zlomkovitého
náčrtu zanechal v téže době báseň »Král Nikotin«,· řadící se těsně
k starším »snům s otevřenýma očima,< a připomínající báchorkovým
zosobňováním lehký-ch vidin »Snění u potoka«.

Cyklus »Snové«, jejž r. ]872 přinesl iiterárni almanach Umělecké
btsedy »Máj «, není tedy osamocen, nýbrž v zaokrouhleném
provedení uskutečňuje několikalcté úsilí básníkovo, který se nejen
opětovaně pokoušel o vyčerpání typických výjevů snový-ch, ale jenž také
dlouho hledal společný rámec pro takovéto obrazy. Tentokráte ve
Vraném sáhl k pohádkové alegorii, aby získal komposiční jednotu.

Hutné trocheje vstupního čtyřverší uváděJí rázem do báchorkové
situace. Snové unavení letem shromažďují se k lloh~m matky Noci
a vyprávějí své zkušenosti. Seřazení šesti obrazů není nahodilé, nýbrž
souměrné, ačkoliv jinak básník nedbal, aby jednotlivá vypravování
meIrl stejnou délku, stejnou úpravu strof, stejný sled rýmových obrazcú;
toliko trochejský chod zachován jest ve všech šesti oddílech.
Svatopluk Čech, který i divoké bouh námořské dal vyzllíti vlídným akordem
tichého smíření, sestavil cyklus ;>Snů« tak, aby ntHada klidné a nevinné
pohody převládala a zanechávala v čtenáři trvalý- dojem. Jak do
vstupu tak do závěru »Snů« postavil auktor po idylickém výjevu něžné
prostoty, tam zaznívá .tklivá hudba ukolébavky, zde zvoní pokojný
un~íráček za dva šťastné manžely-stařečky. Mezi těmito dvěma
scénami prostoduchými i v provedení vlní se divadlo tím pohnutější.
Nejprve zjeví se svět pod zorným úhlem satirické a parodistické
grote"ky, na to odehrají se dvě dramata erotická - jako ve zlomku
»Nemo« postavena proti okouzlení milostného idealismu v příkrou protivu
láska hříšně smyslná-aby posléze postoupil svobodomyslný nadšenec
k nejvyššímu projevu lidské vůle, k boji za právo a za volnost. V zepiav
se takto k nejvyššímu entusiasmu, vr<>.cí se v závěru opět k idyle.
Jeden každý ze snových obrazů nejenom předvádí typický výsek
života, ale odhaluje také významný kus zájmů básníkových, při čemž
těsná souvislost s ostatním soudobým tvořením Čechovým jest
zpravidla na jevě.

První sen snáší se do chudobné jizby, kde pobledlá matka koléM
své děcko, aby vy kouzlil roběti obrazy hvězd, květů, perel a andělíčků,
matce pak skvělou budoucnost jejího synáčka, který, přemoha nástrahy
osudu, přivádí k ni ženu a dítě pro potěchu její staroby. Sen jest tu

75