nad vlnami v německé prvotině »Kolumbus«. Za to nad básnickým
dialogem »Budoucí vlast«, v němž bývá shledáván přímý vliv
Childe Harolda, leží táž nálada, jaká se stře nad vypravováním
Oiacomovým: z moře ponořeného do večerního ticha stoupají mlhy, a
v nich vychází chladná luna, aby klamala mladé páže přeludem
vytoužené a nedosažitelné vlasti. Z Máchov}'ch následovniků v
mladším pokolení seznámil se s mořem nejdříve Josef Václav Prič.
Dobrodružná pout sedmnáctiletého jmocha do liamburka, Londýna a
Paříže přinesla mn také silné dojmy ze Severního moře. .Jejich
ohlas nacházíme ve dvou básních »Výboru« z r. 1861, ve vášnivé
baladě »Píseň rybářky« a v roztouženém výkřiku touhy po vlasti
i po Praze »Na moři«: v obou skladbách dmou se divoce zpěněné
vlny mořské, ale divočejí se dme citový příboj emřatického básníka.

Tticet let po Máchovi plavili se mezi Benátkami a Terstem oba
přední zástupcové pokolení Májového Vítězslav Hálek a Jan
Neruda; oba vyzbrojeni stejně citlivým zrakem pro barvy a světla
jako básník »Cikánů«, avšak oba roztouženi po kypící skutečnosti,
po jiskřivém ruchu, po ohňostroji dojmů na rozdíl od lyrika
metafysického, hrouzícího se do mlčení, dumy, zásvětí. Přinesli si odtud
více než jejich básnický druh Adolf Heyduk, jenž v nadšených a
mnohoslovných »Jižních zvucích« z r. 1864 zachytil pramálo z
mořských i pobřežních půvabů Adrie. Jarní výlet k »slovanskému moři«
z jara 1868 neznamenal pro Jana Nerudu literárně mnoho: v
poesijeho nemá ozvukú, ve feuilletonech, zařazených dnes většinou do
»Obrazů z ciziny«, převládá zájem národopisný-, politický a kulturní
nad pozorováním čistě básnickým. Jenom několikráte pronikl v
těchto cestopisných skizzách ryzí malířský smysl pro kouzla jaderský'ch
vod: pod Miramarem opájí se nadšený divák stříbrně mlžným
vzduchem proudícím nad klidnými vlnami, jež z hlubokého modra
přecházejí do nejjasnější zeleně, u zátoky ve Rěce koupe se jeho
oslněný zrak v zlatých parách nad bělavou hladinou, v kterých třpytí
se jako mmiardy živých křišfálků.

Daleko prudčeji než Jan Neruda, který plně s mořem se
zpratelil teprve r. 1870 na velké východní pouti, aniž přece mu přál do
své poesie přístupu, poddával se Vitězslav Hálek barevným a
světelným svodům jižního moře. Jeho pout do Dalmacie přes Přímoří
s odbočkou benátskou a pak Egejským mořem do Cařihradu r. 1865
52