nám vznik prvních větších skladeb bí:!sníJtových~ »I3ouře« a
»Adamitú«; dotvrzení těmto čtyřem konfesím z mládí dává retrospektivní
poznámka stárnoucího autobiografa »Druhého květu«~ jenž prožívá při
pozdním spisování tytéž stavy duševní, které »provázely první jeho
básnické pokusy«. Přímé a dokumentární tyto zázna,my možno
doplniti nejednou básnicky stiIisovallou zmínkou v předzpěvech neb
vstupních verších děl Čechových; též tyto nápovědi dokazují, že
Čechův postup tvůrčí dál se od dětství až do sklonku života podle týchž
duševědných zákonů, které jsou v uplné shodě s psychologickými
zkušenostmi jiných poet(i.

Již dokument o básnění terciánově klade mocný důraz na
průpravnou hudební náladu, kterou inspirovaný zaCátečník prahne
OIlOmatopoeticky zachytiti. Jest sám v Qpuštěném zámku obklopeném
parkem, kde právě zuří vichr; první verše Čechovy touží vichřici,
jíž celá bytost jest vzbouřena, vystihnouti. II Yylíčil jsem všechny ty
zvuky a zjevy, třepetání listů, letící kotouče prachu, a snažil jsem se
vší mocí. zachytiti formou a zněním svý-ch veršů něco z nezkrotné
volnosti vichřice a z tajemných těch, někdy hněvivých, někdy
žalobných hlasů, keré mne tak mocně rozechvívaly.« A však na prahu mezi
podvědomou inspiraci a vědomou prací stiIovou prožívá Svatopluk
Čech již teIJcjy typická muka básníkova: chahá ruka nestačí letu
představ; střízlivé slovo nevybavuje vášnivě naléhavým hiasi'llll
tajemnébo světa, který se náhle zjevuje; tužka, která zdá se povolnější a
důvěrnější než pero, škrtá, začíná znova, přepisuje - a po »nev~'slovné
rozkoši, opojení a nadšenÍ« nastává odkouzlení, ochlazení, návrat
do šediveho sYěta. Že tento bolestu}' rozpor mezi tvůrčí náladou
a mezi uvědomělou činností nevyvěral snad jen z pocitu velmi
nedokonalých prostředků výrazov}'ch u debutanta, ukazují svědectví další,
vy((rkajíci tuto mučivou krisi poetovu ještě důtklivěji.

Druhý doklad ze studentské doby poučuje především, že básnická
nálada Čechova nebyla naprosto vázám na místní prostředí, v němž
vznikla: jarní slunné dopoledne v ohromném pr{tzdném refektáři
klementinském přinese samotářskému snílkovi okouzlujíci a matně
představy volné kvetoucí přírody, jalw o něco později v suchopárné'
přednášce pdvnické zašumí jeho hlavou omamná hudba mořské bouře
a jindy v stdzlivé jizbě maloměstské zahučí k němu s neodolatelnou
mocí hluk, hyb, zápol valících se zástupů válečných. Zaznamenávaje

23