skizzou. Pro složité děje rodinných a společenských skupin, pod
nimiž valí se proudy mravních otázek a dobově kulturních ideí,
vytvářejí Karolina Světlá a Gustav Pfleger Moravsk}' komplexivní formu
románovou. Jak možno tedy ještě vystačiti byrollisující povídkou
básnickou?

Generace, k níž náleží Svatopluk Čech, a kterou první velké
úspťchy Hálkovy a Pflegrovy stihly ještč ve školských škamnách, umíní
si přece obnoviti tento odumírající útvar a především naplniti jej
bohatším obsahem látkovým a ideovým. Pokud nepřijala od
zahraničnich svých učitelů jejich smyslný kult barvy, cizokrajnosti, historické
dekorace a jejich liberální demokratismus, čerpala z mocné inspirace
domácí, tryskaiící i mimo půdu literární, ony prvky, jež pak
zpracovala v lyrickoepÍckých skladbách polobyronských.

Kromě dobového panslavismu, jenž byl na čas vyhrocen
polonofi1sky, nejvíce vděčných ideových podnětů a plodných motivu přinášel
mladému pgkolení uvědomělý historism doby zápasu státoprávního.
Kdežto bouřlivá léta slovesných počátků družiny Májo:vé
prosycena byla rozhodnou tendencí protihistorickou, nastal velmi záhy obrat
naprost}'. Česká politika od říjnového diplomu až po reskript záříjovÝ
dovolávala se důsledně dějinných práva historické skutečnosti; v
novinách i na veřejných táborech znovu byla připomínána velká
minulost národní; v popředí všeho snažení vědeckého bylo badání
dějepisné. Velkolepé dilo Palackého dospělo právě teď v českém vydání
svazků líčících českou reformaci, kterou současně nčmecky
zpodoboval bystroduchý Amonin :'Gindely; ta!kto zhošťovala se česká
historiografie a jejím vlivem vlastenecké čtenářstvo oněch
protireformačnich předsudku, které v reakční době vnucovali J. A. lielfert a
V. V· Tomek. Pouti kostnické, slavnosti v Husinci a na Lipanech,
uctění Husovy památky městskou správou pražskou dokázaly, jak
kult husitství, zbarvený ovšem liberálně a národnostně, žije v lidu
a ve vzdělanstvu; Svatopluk Čech zaznamenal ještě z let padesátých
příznačnou podrobnost o svém otci: »dva vzácné obrazy často zdvihal
před zraky mé z nejhlubší skříně přihrádky, v nížto epištoly též reka
brixenského ukrýval výzvědu žandarmu: obraz Husa byl,to a Zižky.«

Dějinné nadšení krásného písemnictví rovněž upínalo se
nejraději k reformační době a jejím dozvukům, jmenov.itě pokud bylo
možno opříti se o »Dějjny« Palackého. Z patnáctého století volil látku
20