K Byrollovi ukazovali však také básníci slovanští, v nichž
hledalo jeho dení protiváhu tak mnohonásobných doj mll z poesie
západoevropské; ve vzpomínkové knize své jmenuje z nich Čech
V}'slovně Pušldna, Lermontova, Mickiewicze. Pubkin zdomácněl v české
poesii plně teprve v létech padesátých, třebaže z vlasteneckých
[0mantikll si ho všímali již Čelakovský, Hanka a družina »Čechoslava«,
třebaže I-lavIíček uváděl k nám jeho epigramatiku, třebaže J. P.
Koubek lkal v »1irobech básník II slo"vansk}'ch« s láskyplným
porozuměním nad zhasnutím »hvězdy velejasné«. Soustavného a úspěšného
apoštola našel Puškin »pěvec ruský katexochen, jenž nejvonnější
květy poesie ruské rodil« ve Václavu Čeňku Bendlovi: dvojsvazkový
výbor básní obsahující kromě menších kusů celého »Evžena Oněgina«,
:>Bachčiserajsk}' fontán«, >:Cikány«, »Kavkazského pleníka«,
»Poltavu« a »Borise Oodunova«, jest úctyhodného nadšení Bendlova stejně
významným památníkem jako tři studie o Puškinu, z nichž mluví
kromě lásky k mistru i velká znalost ruské poesie. V Bendlově překladu
četl Svatopluk Čech jako hoch »Kavkazského pleníka«, uchvácen
neméně než Byronem, a zcela ve shodě s Bendlem i s Puškinovým
obdivovatelem a napodobitelem O. Pflegrem dal se Čech okouzliti
exotismem a orientalismem Kavkazu a Čerkezů; před rozohněným
okem studentíka pohlížejícího přes okraj suchého Musejníka do klidné
středočeské krajiny vstávala osněžená temena kavkazská ozlacená
slunečním západem - Svatopluk Čech netušil tehdy, že půjde jako
poutník i básllik za nedloUhOPo stopách Puškinových. Do kypící
přírody gruzínske, leč namalované ještě sytěji v barvách vášnivěji
nahozených, unášel Svatopluka Čecha také Lermontov, jmenovaný a
čítaný v Čechách současně s Puškinem, ač s nadšením zřejmě
zdržeHvějším. Čech, který neodolal později nebezpečným svodům
mysteriosního »Démona« či mohutných veršovaných povídek kavkazských,
připisuje nejsilnější dojem četbě »Mcyriho«, přístupného v překladě
Kořínkově; vzpomínky mluví přímo o »vytržení«, a ještě v jednom
z cestopisů kavkazských vyvolává si ve vášnivé intensitě obsah
>,Mcyriho« právě na báchorkových místech, kde se jeho děj odehrává.
Není věru divu: v chlapeckém vězni gruzínského kláštera, který touží
z vězení do divoké, volné přírody a jenž náhle na několik
dnívyproštěn ze žaláře podniká pod širým nebem a v svobodné kráse opojného
v)"chodu jediný, avšak marný a bezúčelný čin a proto opět se vraCÍ
16