prostřednictvím německým, přece nikterak nelze odepnouti jeho
byronismu od souvislé již tradice byronistů českých. Zásluha, že po
Máchově smrti nepřestal lord Byron býti živnou inspirací české poesie
v létech třicátých a čtyřicátých, náleží básníkovi a kritikovi v jedné
osobě, jímž byl Karel Sabina, a veršujícím učencům J. P. Koubkovi a
V. B. Nebeskému; tito tři duchové tak odlišní temperamentem, líte:
rámím směrem i tvťlrčími schopnostmi přijali však podněty byronské
jako jednu součástku své složité slovesné kultury. Byronovcem od
hlavy az k patě, pro nějž poznání lordovy poesie značilo rozhodný
křest ohněm, jest teprve Josef Václav Frič, Byronův překladatel,
velebite!, napodobitel - a od ústředního tvůrce »Upíra« z r. 1849
postupuje nepřetržitá řada byronovců českých, v jejímž čele stojí řiálek,
hyronovec doživotní, provázen byronovci dočasnýmí Pilegrem, Neru-_
dou, Mayerem. K básníkům druží se i nyní učení překladatelé, jejichž
mistr Josef Durdík postaví českému byronismu skvělý pomník
apologetickou a hymnickou svou knihou o poesii a povaze lorda Byrona;
Sv. Čech uvítal studii tu s nadšeným povděkem, sotva vyšla. Na
obzoru Čechově objevil se lord Byron již v Litoměřicích obsahem
»Nevěsty z Abydu«, kterou J. V. Frič velmí záhy převedl do češtiny;
ale tato nevýrazná báseň nemohla dáti pravé představy o poesií
ByrOHově, kterou mladému gymnasistovi nepřiblížily ani neurovnané a
zlomkovité české překlady »Parisiny«, >Tmy«, »Snu« a »Melodii
hebrejských«. Teprve »Kain« odhrnul úchvatným způsobem roušku,
zakrývající záhadné božstvo Byronovo. Nelze se ubrániti sugesci, jíž
»Druh~r květ« obestírá noční výjev básnické pobožnosti nad »Kainem«
v klementinském »museu«. lIvčzdy jarní noci kmitají se již tabulkami
barokních oken opuštěné studovny, kde pJ'i blikavém oharku svíčky
německý student předčítá českému druhu verše titanského mysteria,
a oba hochy »unáší proud velkolepé poesie« prostorem vesměrný-m,
kde Kain a Lucifer v odvážné patetice řeší záhady lidství a božstvi.
Jak hluboko se vryly dialogy této nadlidské dvojice do paměti
Čechovy, jak ovládla jeho obraznost forma mysteria, jak utkvěla mu v mysli
postava Adina, ukáže analysa jeho mladistvých děl, kde. ozývají se
též ohlasy dalších, básnických skladeb Byronových, »Chnde
liarol:dovy pouti«, »Manfreda«, »Dona Juana«, ke kterým sáhl, podmaněn
),Kainem« pro vždycky.

li