ARNE NOVÁK EKLOGA KNIHOMILSKÁ 

VŠEDNIM LIDEM SE ZDA KNIHOMILSTVI tichjm a neškodnjm bldznovstvlm, pedantům krasodušskou pošetilost~ zuřivjm jiskalistům leda předmětem vydatného zdaněnI. Jest to esoterickj 

kult, jemuž jsou vyznavači tlm zarytěji odddni, čim jimi nezasvěcenci vice pohrdajl. Bibliofil si rdd odepře piti a jldlo, jen aby dosdhl vytouženého unikdtu; nejde spat, kyne-li mu zdbava beze slov a něžné pomazlenl s vzdcnjm vjtiskem v půvabné vazb~· ač od přirozenosti pecivd4 podnikd cestu za jedinečnjm exempldřem. Ačkoliv by si laik mysli4 že pro knihomila nenl vyššl radosti než mlti krdsnou knihu, přece toto potěšeni stoji hluboko pod knihomilskou rozkoš~ kterou přindšl účast na tvořeni krdsné knihy. Mezi řezači i sazeči plsma, mezi tiskaři i knihaři jsou 

bibliofilov~ již si ze svého řemesla udélali posldn~ ne-li ndboženstv~ kterému sloužl s pocitem, že službou rostou a sami se zušlechluj~· každd krdsnd kniha, na niž měli podf4 tol vyhrand bitva ži- 

vota, zlskand cena v zdvodech vkusu, zdravé a silné děcko, zrozené z objeti se šťastnjm povoldnim. A což teprve tvůrčl knihomi~ jehož vůle řidl souhru řemeslnjch a uměleckjch si~ organisovanjch k vytvořeni svazku dokonalého! Jakj to pyšnj a radostnj člověk, hrdj cllem, jejž si vytkl a šťastnj úspěchem,· kterého dosdhl dokonaljm zladěnlm veškerjch složek! Prodšen vědomlm, že kond dllo uměleck~ mluvl přece důsledně jen o řemesle, svědomitém, ručnlm, odborném řemesle, které vykond prdci dokonalejšl nežli stroj, protože do ni vklddd osobnost a ldsku. - V sobotu dne 23. ledna 1926 mluvil v Brně před knihomily, v neděli před typografy pražskj bibliofil Arthur Novdk, vjehož vydavatelské vitrince jsou shromdžděny snad nejlepšl kusy českého knižnlhouměni poslednlho čtvrtstolet~ vydavatel knih, jenž jest hrd na to, že vyddvd mdlo, pomalu, v skrovném počtu exempldřů, bez reklamy a popularity. Mladl typografov~ kteřl mu viseli na rtech, divili 

se, jakj to dobrj učite~· soudruhové v bibliofilské vdšni se radovali, jak se do široka rozhlédl po sVět~ kde se dobré knihy tisknou a vdžou; nezasvěcenci však žasli ,nad kouzelnickjm esoterismem jeho knihomilského ndboženstvf. Tento kult md nejen velice složité a odstlněné ndzvoslov~ ale i svou 

liturgii s bohoslužebnjmi ldtkami a nddobami/ md nauky přlstupné katechumenům, avšak také mysteria pouze pro zasvěcence; slibuje hotové divy, když se pokus podař~ ale mdlem zatracen~ nešetři-li se pravidel ceremonielu, nad nimž bdi kněz se znalostmi praktika, s vůli režiséra a s odmltavostl čaroděje. Mluvl-li vydavatel Stovky a 'redaktor Vitrinky o tom, jak vznikd krdsnd kniha, ve větdch pečlivě volenjch, hodně odbornickjch, ale bez estétského zabarven~ nerozumlme mu docela, ježto jsme prdvě jen katechumeni. Chdpeme však od té chvlle, proč bodřl vrstevnici považovali 

Jana Fusta, vyndlezce černého uměnl za černok něžnlka. 

Ekloga knihomilská od Dr.Arne Nováka je vydána jako přetisk z brněnských Lidových Novin ze dne 26. ledna 1926 na památku II. bibliofilského večera Spolku českých bibliofilfi v Praze, konaného dne 30. října 1926 na Král. Vinohradech. - Sázena jest z písma Claude Garamond, s akcenty Vojtěcha Preissiga a vytištěna v knihtiskárně Orbis v Praze XII. - Výzdoba titulní jest v pfivodní velikosti dle dřevorytu Albrechta Dťirera z roku 1523, použitého u Františka Peypuse v Norimberku. Knížku upravil a vydal Rudolf Hála v měsíci říjnu roku 1926