Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé - str. 334

[na přehled] [na text]

NOVÁK, Arne. Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé : [dvě knihy studií a podobizen]. Praha ; Brno : Novina, 1940. 371-[III] s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

JOS. V. SLÁDEK

NA STARÉM Berounsku pod lesnatými chlumy dozrávají. žitná pole, jejichž tekuté zlato voní čerstvým chlebem; hlub<>ké úvozy uprostřed kynoucích rolí postříkány jsou bílými a růžovými kapkami okvětních lístků šípkových; shrbené střechy starodávných gruntů tonou v ro·zkošné lázni rozkvetlých lip ... a v tomto letním čase opouští rodný podbrdský kraj navždy básník, který pOtchopil a vyslovil duši svého selského domova, za.chytil ve verších hutných a jadrných silný ·dech posečených lučin a prudký výskot skřivana, míhajícího se v modré a husté dálavě, porozuměl v mužné prostotě a v zbožné oddanosti smyslu klíčení, zrání i žatvy.

Smrt, která vykoupila churavého a přece neúnavného starce z dlouholetého strádání, seděla po celý mužný věk tiše a neodbytně u prahu jeho domu ... a básník nezapomínal nikdy její teskné přítomnosti, čekaje od let, že bledá a mírná návštěv_ nice se zvedne a přistoupíc k loži, dechne studeně a pokojně jemu do tváře.

První lyrická kniha Sládkova, v níž se vyzpovídal básník již třicetiletý, prošedší světem i hořem, inspirována jest v nejčistších svých kusech náhrobní dumou nad čerstvě nasypaným rovem mladé milované ženy, ale hluboce meditační vloha Sládkova mě 334 ní již zde bolestný osobní cit v obecně lidské přemýšlení o po-

[na začátek stránky]