Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé - str. 294

[na přehled] [na text]

NOVÁK, Arne. Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé : [dvě knihy studií a podobizen]. Praha ; Brno : Novina, 1940. 371-[III] s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

KAREL HAVLíČEK - OSVĚTOVÝ BUDITEL LIDU

KDYŽ na podzim roku 1840 devatenáctiletý Karel Havlíček vstupoval do pražského semináře, činil tento významný krok, jenž byl v částečném sporu s proticírkevním a proti dogmatickým názorem mladého filosofa, především proto, že viděl v kněžském úřadě nejjistější a nejsnazší možnost pracovati mezi lidem soustavně pro národní a veřejné uvědomění, které od vstupu do Prahy mocně a účinně ovládalo jeho plány a touhy. Leč pevné plány statečné vůle příliš záhy se ztroskotaly o poctivou důslednost břitkého rozumu, a Havlíček počal hledati nové formy pro svoje buditelské úsilí; chtěl býti učitelem, chtěl býti profesorem a posléze, odloživ i tyto možnosti, zvolil nejúčinnější povolání ve službě lidového buditelství: spisovatelství a novinářstvÍ. Několik let mezi vyloučením z bohosloví a ujetím se redakce Pražských Novin vyplnil Havlíček přípravou k novinářství a spisovatelství, a příprava ta podložena jest jednotící organisační myšlenkou.

Havlíček, jenž celým původem, celou povahou, cdým názorem hlásil se k lidu, shledával se zklamáním promíšeným nevolí, že obrozenské snahy české, jak je formulovala léta dvacátá a třicátá, kdy výsledky výlučných snah učeneckých a básnických

294 počaly pronikati do života, zůstávají naprosto cizí vrstvám ven-

[na začátek stránky]