Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé - str. 253

[na přehled] [na text]

NOVÁK, Arne. Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé : [dvě knihy studií a podobizen]. Praha ; Brno : Novina, 1940. 371-[III] s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

NÁRODNí POHÁDKY

ZNÁ TE všichni neodolatelnou a nedočkavou touhu, která náhle uprostřed prahnoucí mdloby dozrávajících červnových dnů sevře vám srdce a hrdlo: stůj co stůj musíte se napíti z čirého lesního pramene, jehož stříbrná píseň zvoní ve sladkém rytmu pod temnou klenbou smrků a jedlí. Nic nedovede vás upokojiti, dokud nepokleknete nad studeným zrcadlem osamělé studánky a dokud z dlaní sepiatých do nádoby nejpůvodnějšího tvaru se nenapijete ne ledové a průzračné vody, ale přímo omlazujícího a osvobozujícího života. Nepřemýšlíte ani okamžik, odkud a jakými cestami přišel ten plný a svěží proud: zda prodral se v hloubkách vrstvami prahorních žul či červenavými ložisky železitých rud; zda napojil se ze zásob ukrytých v houpavých rašeliništích, či nassálkdesi v dálce odtok malého jezírka; zda vyjasnil svou vodu v podzemních pískovcích, či vstřebal vůni a chut ukrytých kořenů, - pro vás jest a zůstane nejpůvodnějším a nejryzejším darem země, darem oživujícím a křísícím.

A docela stejnou potřebu podobně omlazujícího doušku těsně

na prsou původní přírody pociťuje občas i opravdové slovesné umění. Když dospělo mdlobné rafinovanosti a únavné složitosti,

když omrzelo si věčné opakování a obměňování odvozených typů, situací, zápletek, když ztratilo bezprostřední vztah ke skuteč- 253

[na začátek stránky]