Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé - str. 245

[na přehled] [na text]

NOVÁK, Arne. Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé : [dvě knihy studií a podobizen]. Praha ; Brno : Novina, 1940. 371-[III] s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

díla jednotný sloh, společný rytmus, totožné nazírání, ubrušují sice hrany a ulamují hroty, vymycují drsná a vášnivá epitheta, potlačují' násilné a divé scény, stírají diskretně krev a pěnu od zkroucených rtů mluvících osob, převádějí mladický naturalismus do vyšší oblasti zvšeobecňující idealisace, ale zároveň, nerozumějíce již vlastnímu mládí s jeho celou nespoutanou výbušností, geniální vášnivostí, přírodní smyslností, znásilňují obraz svého tvoření. Často se klamou o pořadu děl, z nichž skládá se jejich tvůrčí celek, a seřaďujíce je sice podle dokonalejšího a vyrovnanějšího krasovědného zákona, převracejí jejich životní sled, jejich vývojovou sounáležitost. Zapomínají, že právě tak těžko lze pořádati doklady životní jako fakta životní sama, a že pořádek, který dodatečně uvedlo moudré a klidné stáří do zmatků a zvratů jinošských let, jest pouhým klamem, pouhým stařeckým přeludem. Vedle básnických souborů, takto dodatečně styli!sovaných, vyhledá si budoucnost pak přec vždy původní znění děl, neboť to, co dal jí moudrý mis,tr ve chvíli loučení do rukou, jest pouze umělým výtvorem jeho stáří, který málo poučuje o skutečnosti jeho výbojného mládí.

Než souborná vydání, na nichž zůstává teplo ruky tvůrcovy, nevznikají vždy jen v hodině připravené k sepsání závěti; často uprostřed životní cesty, právě ve chvíli, kdy zjeví se na obzoru nové mohutně zvlněné pohoří se minulost umělci zbytečnou přítěží při smělém a statečném vze- 245

[na začátek stránky]