Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé - str. 167

[na přehled] [na text]

NOVÁK, Arne. Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé : [dvě knihy studií a podobizen]. Praha ; Brno : Novina, 1940. 371-[III] s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

SLOVESNÝ ODKAZ MAL1ŘE NATURALISTY

V LÉTĚ roku 1869 bývalo hlučno v Prohstově kavárně u Karlovy brány v Mnichově. Mladí malíři a umělečtí nadšenci kupili se dychtivě kolem hřmotného a nehorázného obra, který v tlustém a volném šatě francouzského sedláka, s dýmkou v ústech prudce gestikuloval, rozhorloval se, tloukl rukou do stolu, křičel, vyrážeje vždy znovu ze silného hrdla a ze smyslných rtů vášnivé slovo »la naturel la naturel la nature!« Mnozí z bodrých Mnichovanů nechápali z francouzštiny svého hosta mnohem více než toto válečné heslo; leč právě jím rozněcovalo se plamenně nadšení umělecké družiny mnichovské; vždyť pronášel je sám neohrožený mistr z Ornans, genius a občan Gustav Courbet, jehož »Senoseč«, »Srnci u bystřiny« a jmenovitě »Štěrkaři« bouřili v »Skleněném paláci« malířskou svou smělostí jako ryčné zvuky válečné polnice. Byl to opravdu vpád naturalismu do mnichovské výtvarnické selanky; nejnadanějším obdivovatelem Courbetovým byl tehdy pětadvacetiletý Vilém Leihl, pozdější klasik německého realistického malířství.

Zcela podobný výjev kreslí také dějiny našeho výtvarného umění z nedaleké minulosti. Za podzimních večerů roku 1905,

kdy temné mraky táhly nizounko nad krajinou a pohorské větry skučely nad střechami, sedával v polotemné vesnické hospodě 167

[na začátek stránky]