Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Za Arnem Novákem - str. 11

[na přehled] [na text]

Za Arnem Novákem. V Brně : Spolek českých knihkupců pro Moravu, 1940. 35 s

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

svítivý a světc1ný verš, jeho barvitá a duhová metafora, jeho mámivý a často nepochopitc1ný oxymoron vzlétly jako ohnivý pták nad všecku, třeba stříbrnou šecl' české lyriky impresionistické, zdálo se, jako by se Otokar Březina lišil od celého svého literárního prostředí. Ůžas ten rostl od knihy ke knize, zvláště, když odhodil nejenom uzavřenou a pravidelnou rytmiku ve prospěch převládajícího volného verše, když zamítl občas kouzlo rýmů, v němž přece byl virtuosem, když počal skládati modlitby a hymny, připomínající starodávnou lyriku liturgickou a když vedle toho se závratnou odvahou ducha konstruktivního budoval ze svých širodechých slov mohutné architektury, kde zhusta nebylo snadno přehlédnouti celek, .jmenovitě zahloubal-li se čtenář nad drem, ve který strhovaly jednotlivosti v)Tazové i myšlenkové. Za necelé desetiletí, ve kterém se naplnil Březinův básnický vývoj, značený pěti knihami, urazil jeho umělecký genius dráhu, jíž sotva co v naší poesii se může měřiti; dráha ta vede od sebemučivého subjektivismu duší spoutaného k vesměrnému a hromadnému objektivismu, kdy básník Rukou přestává mluviti za sebe a stává se mluvčím celého lidstva. Není sporu, že z těchto čistě uměleckých a v)rrazových možností Otokara Březiny, typisujícího sYmbolisty a nadosobního lyrika, nevytěžilo naše básnictví doposud ani setinu toho, co by na něm mohlo působiti oplodivě a obrodně, jmenovitě, když se cesty našich mladších básníků v posledním desetiletí od Březiny odvrátily. Po této stránce jest Otokar Březina pro budoucnost, která ho musí teprve dOrllsti, velikým problémem a nesnadným úkolem. Avšak dojmem daleko větší novoty a cizoty než Březina-básník působil od

11

[na začátek stránky]