Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Z dějin české literatury - str. 301

[na přehled] [na text]

Z dějin české literatury : sborník statí, věnovaný Jaroslavu Vlčkovi k šedesátinám od jeho spolupracovníků a žáků. V Praze : nákladem Jana Laichtera, 1920.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

301

stav z exotické Asie; snl o palmách, o cizokrajných otrokynich, stanu kupcově, o setkánl dvou karavan na poušti, o rájlch Mohamedových, o rýmech Hafisových, a celá situace údivného okouzleni Jarmilova se shrnuje do veršů:

.Jak Antar 20člv paláce duchů v pouště středu, tak zžAsl Jarmil."

Druhý zlomek, různý rytmicky i intonačně, uvádí tutéž cizokrajnou dvojici ženskou v divokém rámci letni bouře. Cikánská divka dřlmá a má erotický sen východni z dalekého domova. Pod palmami sedi dlouhobradl starci, naslouchajice vypravování snivookého pěvce, jemuž právě řeč usnula na rtech. Bavil své posluchače v turbanech pověsti o Antarovi. Zlomek končí se slovy:

.Hlavu svislou, ruce povznešeny. jak by tamo dostoupil byl v ději, kterak Antar nesmrtelné ženy oslnivě poklonil se kráse.

Avšak stoji něm a nehýbá se, Náhle starci tl jak řada stlnů odchvěll se větru ševelem,

II jal Všecky tři narážky na pověst o Antarovi, z nichž dvou jest použito za přirovnáni a jedna vyplňuje polovzpomínkový sen mladé cikánky, zůstávajl ve věrné shodě s různými místy povldky Senkowského; jest příznačno, kterak každou tu antarovskou zminku provázl názorná představa arabské poušti s palmami, s karavanou, s epickým pěvcem a s fatamorganickým přeludem.

Když po čtyřech létech r. 1872 sáhl Svatopluk Čech k pověsti, aby ji zpracoval v skladbu rozsáhlejší, počlnal si vůči Senkowskému již volněji. (SS. XXVII, str. 336 -- 338). Naznačuje to hned iambické čtyřveršl přede slané jedinému zachovanému zpěvu složenému v trochejich:

.Arabskou báj jsem četl kdysi, teď v paměti mé ožila,

a v zatemnělé její rysy

má duše žal svůj složila."

[na začátek stránky]