Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Výbor z básní Jaroslava Vrchlického - str. 8

[na přehled] [na text]

VRCHLICKÝ, Jaroslav. Výbor z básní Jaroslava Vrchlického. Praha : Státní nakladatelství, 1933. 229 s. (Kytice ; sv. 13)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

ještě v ltaH, kde jeho nejdražší četbou jsou oba nejmohutnější samotáři světového básnictví Dante a Leopardi, a jest sotva náhodou, že mladý Vrchlický volí za symbolického nositele svého růstu egyptského mnicha a poustevníka.

Ale tu, ještě na půdě vlašské vpadá k Vrchlickému ze vzdáleného domova hlas, jehož potřeboval, neměl-li se zalknouti v neplodném dusnu své skepse, svého nihilismu, svého zoufalství, hlas družnosti lidské, po němž přímo prahla jeho citová osobnost, trpící tím, že "lastnÍ schopnost lásky a oddáRí se stále leží ladem a nesmí se vyiíti.

V i !lcná milostná přítelkyně, zralá léty i tělem, srdcem i duchem, VI esla do osudu Vrchlického teplo, v němž úplně roztála jeho dotavadní nedůvěra k životu a k sobě samému; pod jejím blahodárným vlivem počíná mladý, ale již nemálo vzdělaný poeta myslit a tvořit nadosobně; uvěří ve své schopnosti i ve své básnické a kulturní poslání; pocítí štěstí z práce a pospolitosti~ Není to obrat jenom citový, nýbrž zároveň myšlenkový a proto z něho tryská zároveň dvojí proud lyrický, básnění dt"lvěrně osobního i poesie reflexivní. Skoro v téže chvíli, když Vrchlický přestává pochybovat o sobě, počíná věřit i v humanitu a v zákon nepřetržitého vývoje a tak se vpíná do řetězce civilisačně humanitní ideologie, kterou vyznávají i přední duchové našeho národního obrození, ale jíž nyní dodává doba příznačného zabarvení přírodovědeckého a dočasně i protikřesťanského. Dělaje tento významný krok na své vzestupné dráze, nekoná ho mladý umělec český jen sám za sebe, neboť tehdy se již stáva duchem representaČDím. Současně s ním vzdělanost česká-a ne pouze slovesná-se plní novou smyslovostí a pozemskostí, renesančním kultem života, helénskou radostí z krásy, tvořivým smyslem pro formu a vůbec civi1isačním optimismem, který přitaká všem kladům skutečnosti; Vrchlický přestává býti osamělým v ovzduší domácím. Tato změna myšlenkové orientace měla pro celý národ ještě dosah další: ve shodě s politickými snahami nejprozíravějších vůdců znamenala zároveň odněmčení a přimknutí se k světu románskému, hlavně k Francii, jejímž vyznavačem a tlumočníkem se ptávě Vrchlický stává, oblíbiv si jako svého mistra Victora Huga, a brzy i pleiadu básníků kolem něho, kteří se dělí o jeho obdiv, jeho studium. jeho překladatelské úsilí s pěvci italské renesance. Milostná přítelkyně. která ve Vrchlickém včas uvolnila zadržovaný proud družné citovosti, přispěla mimoděk i k tomu, že smyslovost procitlá v mladém básnfkovi byla posvěcena skutečnou láskou a tím nabyla schopnosti tvůrčí a životodárné; v dceři své přítelkyně nalezl ctitel a pak snoubenec předmět svého milostného toužení.

8

[na začátek stránky]