Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Jan Neruda, výbor s prosy - str. 76

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Výbor s prosy. Praha : F. Topič, 1911. (Osení ; 33)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

sedí", řiká se tomu Manča. Váží to as půl třetí libry, má to oči jako trnky a jí to v kávě "housku i chleba", jak teta tvrdí. Když vejde někdo s lesknoucími se brejlemi na nose nebo s hořícím doutníkem v ústech, otáčí se Manča po tom lesku a matka poznamenává s obdivem, že Manča "se kouká".

Dlouho již a s namáhá nim přemýšlím, proč asi přítel sobě tu sbírku dětí zřídil. Nevím podnes žádnou příčinu rozumnou, vždyť se to všechno nehodí ani pro akvarium I Někdy se ve mně budí myšlenka černá, děsná. Marně ji odpuzuju, vždy se zas na mne rozšklebí. A bohužel vždy ji podporuje celá řada hotových událostí. Ale myslit si něco takového o svém nejmilejším přiteli -

Přec se nemohu té myšlénky zbavit také teď.

Snad je on vlastně mým nepřítelem, snad má ty děti k vůli mně. Co metlu na mne. - Když nemám ve veřejnosti pokoje, abych ho neměl rtaké doma. Abych nemoh' tiše psát, tiše číst, abych se nemoh' ani vyspat.

Od rána do večera kvikot, křik, pláč a výskot. Nikde není pro ukonejšení řvoucí Manči tak příhodné místo jako na mé chodbě. Nikde není pro schovávání se tak vhodný kout jako mezi předními a vnitřními dveřmi mého pokoje, a vrzání trvá po celý den. Do žádných dveří nebouchá se to velkým míčem jako do mých. Nikde po celém domě není pro hudební produkce na buben, dřevěnou trubku, píšfalu a řehtačku tak akustického místa jako zrovna před mým. pokojem. A když sestra vidí nezbytnost dát sestře pohlavek, odbude

76

[na začátek stránky]