Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Jan Neruda, výbor s prosy - str. 60

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Výbor s prosy. Praha : F. Topič, 1911. (Osení ; 33)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

podobností soudit, že půjdou spiš v levo, ven k Podbllbě.

Náhlá zimnice mne rozrazila - vstal jsem namáhavě.

Raděj zas na obchůzku I Beztoho volá neúprosná již povinnost.

Když j~em se blížil pádnými kroky - ale cítil jsem sám, že nejsou teď moc pádny - zas k Prokopovi, vcházel. právě inspekční důstojník do citadely. Počkáme beztoho, až. zase vyjde.

Ale na tváři Prokopa Holého pozoroval jsem úbělovou bledost.

"Pepíku, ty 'máš strach," pravím s upřímným soucitem,

Prokop Holý neodpověděl. Položil ukazováček pravé ruky pod pravé oko a stáhl dolejší klapku tak, že bylo vidět vnitřni červený .okraj. Známý to posuněk pražské mládeže, jenž v slova přenešen znamená naprostou negaci.

Proč jen neřekl, že má strach I Mohlo být Rakousko ještě -

"jedenáct," zajektal Prokop Holý. jedenáctá snášela se teplým vzduchem pomalu dolů. Každé .bácnutí třepetalo se dlouho kolem sluchu a mimoděk jsem pohlédl vzhůru, není-li zvuk ten nějak viditelně stělesněn. Byly to mohutné rány, které tu odzváněly jednomu znejstaršich a největších státních útvarů evrop ských! .

. . ještě jsem pomalu obešel vojenskou posici Mikuláše z Husi a sestupoval pak volným krokem .dolů k Prokůpkovi. Zdálo se mně,.že musím

60

[na začátek stránky]