Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Jan Neruda, výbor s prosy - str. 56

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Výbor s prosy. Praha : F. Topič, 1911. (Osení ; 33)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

uprostřed tenkráte malý rybníček se zděnou obrubou, hustým rákosím a křovinami kolem - rejdiště mnohých našich radovánek. Pod jedním tím keřem měli jsme schovánu pěknou hromadu liber~ ních. oblázků pro praky. Okruh druhé bastióny tvoří údolí hlubší. Dnes v tom zářezu stojíkavárna Panorama, tenkrát bylo místo pokryto hustým křovím. O několik kroků dál je Bruská brána - stanoviště moje co· vrchního vojevůdce.

Usedl jsem na lávku nad branou a otevřel knihu. Lehýnké chvění probíhalo mi tělem, někdy šournul po zádech mrazík, ale myslím, že to nebyl strach. Bylo mně v celku dosti dobře; Mnoho k tomu přispělo, že jsem nebyl spatřil anijediněho spolubojovníka. Měl jsem je v příjemném podezření, že dostali strach a nepřijdou. Pořád mne srdce nu tkalo, abych se vůči tomu hrdě. vypnul, abych se cítil - ·ále mysl zaS pověrčivě zrazovala, že bych je tím snad přivolal, a nevypnul jsem se.

Bubny a trubky zněly střídavě na cvičištích marianském a belvederském. Lidé a vozy pode mnou vycházeli a vcházeli do brány. Z počátku jsem si jich nevšímal, pak začala pověra také zde svou hru. Uhne-li se ten zde na konci můstku směrem k Bubenči, bude s námi zle - - uhne-li se v levo k Podbabě, bude dobře. - Jedentři - čtyři - pět - všechno jde k Bubenči trouby teď od Belvederu znějí jako k útoku Ř vyskočil jsem.

V tóm se Svatovítské věže zazněla desátá.

Ohlédnu se a vidím, jak alejemi cape Mikuláš

56

[na začátek stránky]