Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Jan Neruda, výbor s prosy - str. 42

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Výbor s prosy. Praha : F. Topič, 1911. (Osení ; 33)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

silná vína, kterými se navyklé jim silné nátury živí a posilňují, slabé ale přemáhají, opojují a zničují.l' A pak kýv' kloubo\lkem a šel.

Větší a tlustý kanovník prál pak: "Co to má vždycky s tím Rosenauem?"

Menší, ale také tlustý odvětil: "Spisovatel, nejspíš spisovatel."

já ale pamatoval jsem si větu tu co obsah veškeré vyšší moudrosti. O Rosene.uovi a o panu Rybářovi měl jsem stejně vznešený pojem. Když jsem pak dor6staje dostával sám rozmanité knihy do ruky, nalezl jsem, že pan Rybář byl vskutku tenkrát citoval zcela věrně. jen s tím rozdílem, že zmíněnou větu nenapsal Rosenau, nýbrž jakýs Rousseau. Patrně byla mrzká náhoda pana Rybáře svedla s nějakou lehkomyslnou tiskovou chybou.

Proto věru nepo2byl úcty mé. Dobrý, nesmírně dobrý člověk I

Bylo to v sluneění den srpnový, tak as ku třetí hodině odpolední. Kdo šel právě Ostruhovou ulicí, zůstal stát; kdo stál právě tak po domácku venku, zavolal honem něco dovnitř domu; z krámO vybíhali lidé. Všichni se dívali za panem Rybářem, kráčejícím dolů.

"jde někam se vychloubat svým bohatstvím," řekl pan Herzl, šenkýř "u dvou slunclil'. Podotýkám, že druhý pád množného počtu pro slovo "slunce" je dle malostranského jazyka zcela urěitě "sluncťi" .

,,0 jé I" volal pan Vitouš, kupee na rohu,

42

[na začátek stránky]