Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Jan Neruda, výbor s prosy - str. 39

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Výbor s prosy. Praha : F. Topič, 1911. (Osení ; 33)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

HASTRMAN.

1§1' odi! vždy s kloboukem v ruce. Ať byl sebe větší úpal mrazový nebo sluneční, Ch p nanejvýš že držel svůj nízký, ale baňatý cyling.r se širokou střechou nad hlavou jako parasoI. Sedivé vlasy byly hladce přičísnuty k lebce a spojovaly se vzadu v cůpek tak pevně stlačený a svázaný, že se ani nekýval - jeden to z nejposlednějších cůpků v Praze, už tenkráte byly tu jen dva nebo tři. Zelený fráček jeho, se zlatými knoflíky, měl živůtek jen krátký, za to byly ale šosy dlouhé a tloukly hubenou, malou postavičku páně Rybářovu do vychrtlých lýtek. Bila vesta kryla nahnutá prsa, černé spodky šly i~ 'po kolena, kde se svítily dvě stříbrné přasky, P!li4.~1 byly sněhobílé punčochy zas až k jiným 'av~a stpit>iriýrii přaskám a pod těmi šouraly se velké střevíce. Byly-li ty střeví~ někdy obnovovány, nevím, ale vždycKy vypadaly. tak, jako by se k nim byla brala rozpraskaná kaže se střechy

nejstaršího fiakra. .

Suchý, špičatý obličej páně Rybářťtv byl ozářen věčným úsměvem. Zvláštní podívání bylo na pana Rybáře, . když šel po ulici. Každých dva~et krokti zůstal stát a obrátil se vpravo vlevo. Podobalo se, že jeho myšlenky nejsou' v něm,

39

[na začátek stránky]