Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Jan Neruda, výbor s prosy - str. 34

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Výbor s prosy. Praha : F. Topič, 1911. (Osení ; 33)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

zdálo, já myslím, že pánbůh tomu tak chce. ŕ Vy jste tak ~amoten, pane Vojtíšku, nikdo vám neposlouží. - Vy máte všude přízeň, máte tuze moc dobrých lidí. - Vidíte, já bych se k vám přistěhovala. Kus peřin mám -"

Pan Vojtíšek mezi tím pomalu vstával. Už tu stál rovně a pravici si narovnával kožené stínidlo své čepice. "Radš utrejch I" vyhrkl konečně a obrátil se bez pozdravu.

Kráčel pomalu k Ostruhové ulici. Dvě zelené koule svítily za ním, až zmizel za rohem.

Pak si Miliónová stáhla plachetku až po bradu a seděla dlouho nepohnutě. Snad usnula .

•-

Divné zvěsti začaly se najednou šourat Ma10u Stranou. A koho se dotkly, škrabal se Zll. uchem. "Pan Vojtišek," znělo to často v rozpravách a za chvilku zas jsi slyšel: ,;Pan Vojtíšekl"

Brzy jsem zvěděl všeho. Pan Vojtíšek prý nebyl ani chud. Pan Vojtíšek prý měl tam za vodou, na Františku, dva domy. To prý ani není pravda, že bydlí pod hradem někde v Brusce.

Blázny si dělal z dobrých malostranských sousedů I A po tak dlouho I

Nastala rozhořčenost. Mužští se zlobili, cítili urážku, styděli se, že byli lehkověrni.

"Darebák I" pravil jeden.

"Je pravda," rozumoval druhý, "viděl ho někdo žebrat v neděli? To byl nejspíš doma, ve svých palácích a jedl pečeně."

34

[na začátek stránky]