Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Jan Neruda, výbor s prosy - str. 18

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Výbor s prosy. Praha : F. Topič, 1911. (Osení ; 33)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

Z POVÍDEK MĚSÍCE.

jsme se dobře, tak dobře, že se. až rozhovořil němý měsí~. Vypravovával velmi mnoho, divné věci, jakž může jen ten, kdož ve dne ani nežije a jen noční rosou se sytí a po snech dřímajícího lidstva kráčí.

"Jiní předou z jediné myšlénky knihu," pravil ke mně měsíc, "ty učiň ze sterých skromný feuilleton; to osud tvůj I"

NOC PRVNÍ.

Jednou, v překrásném letě, byla noc tak jasna, že jsem podobné ještě nepamatoval. Stíny, které staroměstská věž vrhala, byly jako za dne ostré, a když jsem prošel staroměstskou věží mosteckou, zdál se mně most, řeka, město i nebe zaplaveno dnem, ale dnem mrtvých, kouzelně zatemnělým a zeslablým, a světlo měsíce podobalo se světlu dřímajícího slunce. Nebe bylo modrošedé, nikde ani mráčku a Petřín i Hradčany zdály se mně vzdálenější než jindy a ostré jindy okraje jejich splývaly s nebem. Praha se mně podobala dívce, u které nebe plno nadějí obestřelo se průsvitnou rouškou smrti. Měsíc jak rybí oko jasný ploul zá 16

[na začátek stránky]