Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Jan Neruda, výbor s prosy - str. 10

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Výbor s prosy. Praha : F. Topič, 1911. (Osení ; 33)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

nemají daleko toho významu. Jsou však velmí důležité pro poznání Nerudova názoru o životě soukromém a národním, neboť spisovatel zabýval se v nich vším, co jej obklopovalo a zajímalo. O všem řekl vtipně a stručně své mínění, vše podepřel svými vědomostmi a vzpomínkami, pro všecko uvedl vážný neb žertovný příklad z knih neb ze života. Nejraději se bavil se svými čtenáři o pražských poměrech, o starých zvycích a pověrách, jak se poutaly k svátkům a slavnostem ročním, o kuchyni a o kroji, o lidovém životě; často vplétal do svých besídek dětské své vzpomínky. Při tom za lehkým a namnoze smělým žertem ukrývá se v Nerudových feuilletonech vždy snaha vychovati čtenářova ducha a srdce, nadchnouti jej pro svobodu národní, náboženskou a společenskou, učiti jej lidumilnosti, shovívavosti a laskavosti.

Ačkoliv, jak jsme viděli, Nerudovy knihy, psané řečí nevázanou, liší se značně obsahem i slohem, přece shledáváme v nich mnoho stejných předností, jež můžeme společně nazvati vlastnostmi Nerudova umění vypravovatelského.

Nerudovy povídky a črty, cestopisy a besídky jsou vesměs psány lehkým a srozumitelným jazykem, přímo odposlouchaným každodennímu hovoru na ulici, na tržišti, v krámě. Řeč jejich nemá sice jemné uhlazenosti ani vybraných ozdob, jaké shledáváme u spisovatelů, kteří čerpají svou řeč z knih a uměle ji strojí; za to Nerudův jazyk působí jakousi šťavnatou plností, bezprostředností svěžestí a jadrným životem. Neruda dovede svou lehkou a prostou mluvou vy· jádříti i citlivou něhu i zábavný žert a vystačí svou řečí nejen tehdy, když o lidech vypravuje, nýbrž i ten 10

[na začátek stránky]