Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Výbor básní - str. 14

[na přehled] [na text]

SOVA, Antonín. Výbor básní. Praha : Alois Hynek, [1910]. 86, 2 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

14

to v malých, úsečných a břitce vybroušených písních, které opětně stilisují skutečnost do zádumčivých forem pohádky,· do přísných symbolů uzavírajících celé osudy. Erotika, která v knize •• ] e š t ě jed n o Is e v r á tím e" byla pozváním snílka do hry a do tance života, stává se v "L y r i c e I á s k y a ž i v o t a" útěkem ze světa, prchnutím do říše věčného sněhu a studeného mlčení.

V knize •• ] e š t ě jed n o u s e v r á t ím e" těsně spiat jest s erotikou ještě jeden plodný motiv, pro Sovu nad jiné význačný~ útěk do přírody z kultury a ze společnosti. přissátí se k prsům matky země marnotrat .• ného syna, na čas omámeného složitými hrůzami raffinovaného života. Již po "R ea I i s t i c k Ý c h s lok ách" infikovaných jedy města, osvobodil se básník knihou lesů, pasek, luk a řek "K vět yin t i m n í c h n á1 a d"; nyní po dusném ovzduší ,,2 I o m e n é d uš e" a "V y b o u ř e n Ý c h s m u t k ů" procitá starý impressionista na louce uprostřed hlubokých hvozdů, hledí velkýma očima do zelené mlhy mezi stromy, poslouchá šepotu trav a bzučení hmyzu. Tento rousseauovský motiv vrací se ve všech dalších Sovov)'ch knihách lyriky intimní; od "p o b rod r u ž s tví o d vah y" dává se básník u ...

[na začátek stránky]