Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Studentský almanach 1906 - str. 116

[na přehled] [na text]

Studentský almanach 1906. Praha : Svaz českoslovanského studentstva, 1906. 123 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

116

kem verelllym. Havlíček se tomuto slovanství, jež u Jungrnanna jest naivní, u Čelakovského vědomé a vroucí, u Kollára spíše osvětové než politické, u Hanky posléze potměšilé, ziskuchtivé a policejní, chrabře brání, jednak jistotou svého poznání jednak jistotou svého citu. Jest z prvních, kdož znají z reální autopsie Slovanstvo a především Rusko, k němuž sympathie určovaly temperaturu slovanského nadšení v Čechách vúbec; ba Havlíček zná podrobně i hnutí slavjanofilské, řešící dilsledně celý životní problém názorem o svrchovanosti a svéráznosti ducha slovanského, a proto volá energicky: Čech - ne Slovan. Jeho mládí, energické, smělé, radostné mládí nepotřebuje opory ve slovanství. Chce stavěti jen na vlastní síle, na vlastní vlastním uvědomění, na vlastní vnitřní jistotě, na národnosti pojaté samosprávně a samostatně, bez naivních fikcí a pohodlných frásí, na národnosti pojaté lidověji než pojímali ji předchúdci. Byla-li v obrozenském slovanství silná součástka hluboké úcty k samodržaví, k aristokratismu státnickému i učeneckému, přináší Havlíček náhradou češství lidovější, demokratičtější, které rádo opouští studovnu učencovu a iizbu měšfákovu, aby šlo mezi lid, na venkov, do práce.

Ještě proti jednomu význačně stařeckému rysu našeho národního obrození vzpírá se Havlíček celou intensivností svého mládí: proti upřílišené filologičnosti, jež ze záliby a doktriny vědecké proměnila se zvolna v inspiraci (básnickou, v direktivu snažení veřejného, v náladový prvek veškerého národa. Jsouc krevní sestrou romantické historičnosti odvracela zřete! od bezprostřední skutečnosti k minulosti a k dávno-

[na začátek stránky]