Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Smutný hlas zaplašeného hněvem božím pastýře ... - str. 25

[na přehled] [na text]

KOMENSKÝ, Jan Amos. Smutný hlas zaplašeného hněvem božím pastýře k rozplašenému, hynoucímu stádu, ostatní již rady dáním se všemi se žehnající. Praha : Štorch-Marien, 1920. 51 s (Aventinum ; sv. 16)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

destru. Poslechněte posledního mého vás poučování.Osmeru pak nalézám radu:

I. nelekati se až do choulostivosti a zoufání, II. ustupovati do skrýší,

III. potěšení hledati u Boha v jeho Slovu, IV. v9lati vroucně k Bohu o ochranu,

V. doufati silně,

VI. hotovu však býti k životu i smrti,

VII. a pak se strojiti opouštěním všech v světě věcí a žehnáním se společným,

VIII. a umírati s potěšením vítězně.

40. O nelekání se takto mluví Bůh: Vyjděte, lide můj, a vysvoboď jedenkaždý duši svou od prchlivosti hněvu. A nebuďte choulostivého srdce, aniž se bojte pověsti, kteráž slyšána bude roku tohoto i druhého, [když přijde pověst] a ukr':ltenství v zemi a pán na pána Oer. 51, v. 45. 46.). Nemíní, abychom špalci byli, hněvu ani ran necítící, ale abychom rozumně, co se děje, soudíc, Pána Boha posvěcovali v srdcích svých (Iz. 8, v. 13.). Můžeme tedy, když Bůh spravedlivými soudy svými bezbožných svět zatopuje, Sodomu podvrací, Jeríchoobořuje, Babylon hřmotem národů dobývá etc., nejinak na to hleděti, než že Pán jde, aby soudil zemi (Žal. 96, v. 13.) ;jejž předchází oheň všecko zžírající, a vůkol něho vichřice náramná (Žal. 50, v.3.). A však, poněvadž to náš Pán jest, nelekati se toho přílišně, byť se i země podvracela a hory padaly do prostřed moře etc. (Žal. '46.)

41. Co se tkne skrýší a do nich utíkání, tato jest o tom samého Boha rada: Ej, lide můj, vejdi do pokojů svých a zavři za sebou dvéfe; schovej se na maličkou chvílku,dokudž nepřejde hněv~Nebo aj, Hospodln béře se z místasvého,abynavští 25

[na začátek stránky]